Bttop Media "Epada si oju ona igbaani"

Bttop Media "Epada si oju ona igbaani" A se agbekale ojulowo eko oro Olorun yi ni ede Yoruba fun anfani gbogbo eniyan papa julo fun awa ti aje kristeni.

31/05/2026

ITAN IGBESI AYE APOSTELI ANDERU.
-------------------------------------------
ÌTÚMỌ ORUKỌ RẸ.
-------------------------------
Orúkọ Áńdérù (Andrew) jẹ́ orúkọ Gíríìkì tí ó túmọ̀ sí “Ọkùnrin,” tàbí “alágbára.” Ó jẹ́ orúkọ tí ó tan mọ́ ọ̀rọ̀ Gíríìkì mìíràn tí ó túmọ̀ sí “ìgboyà” tàbí “akíkanjú" Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ìdílé rẹ̀ jẹ́ Hébérù, àwọn òbí Áńdérù yan orúkọ Gíríìkì yìí fún un.

SAAJU KI O TO BA JESU PÀDÉ.
--------------------------------------------
1. Ṣáájú Kí Ó Tó Bá Jésù Pàdé,
Áńdérù jẹ́ ọmọ ìlú Bétsáídà ní Gálílì, ó sì jẹ́ apẹja pẹ̀lú Símónì Pétérù, ẹ̀gbọ́n rẹ̀.
"Jesu nrin leti okun Galili, o ri awọn arakunrin meji, Simoni, ẹniti a npè ni Peteru, ati Anderu arakunrin rẹ̀, nwọn nsọ àwọn sinu okun: nitori nwọn jẹ apẹja" Matiu 4:18.
2. Kí a tún rántí pé, ṣáájú kí ó tó tẹ̀lé Jésù, Áńdérù tún jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn tí wọ́n ń tẹ̀lé Jòhánù Oníbaptísí. Èyí fi hàn pé:
- Ọkàn rẹ̀ ń wá Ọlọ́run.
- Óní ìfẹ́ sí òtítọ́.
- Kò kàn jẹ́ apẹja lasan, ṣùgbọ́n ó tún jẹ́ ẹni tí ọkàn rẹ̀ ń wá Mèsáyà.
Jòhánù 1:35–40
“...àwọn ọmọ-ẹ̀yìn rẹ̀ méjì sì gbọ́ ọ̀rọ̀ rẹ̀, wọ́n sì tọ Jésù lẹ́yìn... Ọ̀kan nínú àwọn méjèèjì tí ó gbọ́ ọ̀rọ̀ Jòhánù, tí ó sì tọ̀ ọ́ lẹ́yìn, ni Áńdérù, arákùnrin Símónì Pétérù.”

NIGBATI O BA JESU PÀDÉ.
--------------------------------------------
Ìpàdé Áńdérù pẹ̀lú Jésù jẹ́ ìpàdé tó yí ayé rẹ̀ padà patapata.Nígbà tí Jòhánù Oníbaptísí tọ́ka sí Jésù gẹ́gẹ́ bí Ọdọ-Agutan Ọlọ́run, Áńdérù tẹ̀lé Jésù. Ó fẹ́ mọ ẹni tí Jésù jẹ́.Ẹsẹ̀ BíbélìJòhánù 1:36
“Jòhánù sì wo Jésù bí ó ti ń rìn, ó ní, Kíyèsi i, Ọdọ-Agutan Ọlọ́run!”Lẹ́yìn tí Áńdérù bá Jésù pàdé, ohun àkọ́kọ́ tó ṣe ni pé ó lọ wá arákùnrin rẹ̀, Pétérù.
Jòhánù 1:40–42.
“Òun kọ́kọ́ rí Símónì arákùnrin ara rẹ̀, ó sì wí fún un pé, A ti rí Mèsáyà... Ó sì mú un tọ Jésù wá.”
Èyí jẹ́ ohun pàtàkì gan-an. Áńdérù jẹ́ ẹni:•tó kọ́kọ́ ri Jésù, tó sì yara pe ẹlòmíràn wá sọ́dọ̀ Rẹ̀. Ìyẹn ni ẹ̀mí oníwàásù tòótọ́. Lẹ́yìn náà, Jésù pe Áńdérù àti Pétérù ní kedere lati di ọmọ-ẹ̀hìn.

LẸYÌN TI O BA JESU PÀDÉ.
-------------------------------------------
Lẹ́yìn tí Áńdérù bá Jésù pàdé:
1. O di ọ̀kan lára àwọn àpósítélì méjìlá tí Jésù yàn
Mátíù 10:2-4.
2. Ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ọmọ ẹ̀yìn tí ó súnmọ́ Jésù jù lọ, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé kò fi bẹ́ẹ̀ hàn gbangba nínú àwọn ìtàn ìwé Mímọ́ bí Pétérù, Jákọ́bù, àti Jòhánù. Síbẹ̀, ó kópa pàtàkì nínú iṣẹ́ ìránṣẹ́ Jésù.
Fún àpẹẹrẹ:
- Oun ni ẹni tí ó tọ́ka sí ọmọdé kan tí ó ní ìṣù àkàrà márùn-ún àti ẹja méjì nígbà tí Jésù ń bọ́ ẹgbẹ̀rún márùn-ún ènìyàn Jòhánù 6:8-9.
- Ó tún jẹ́ ọ̀kan lára àwọn tí ó mú àwọn Gíríìkì wá sọ́dọ̀ Jésù Jòhánù 12:20-22. Ese ọrọ Ọlọrun yi lo jẹ ki a mọ pe' Aposteli Anderu na ko ipa pataki lẹyìn Jesu, nitori nigbati awọn ara Giriiki yi wa si ọdọ Filipi lati ri Jesu ọdọ Apositeli Anderu ni Fílípì kọkọ mun awọn ènìyàn yi lọ. Ẹjẹ ki a ka ẹsẹ ọrọ Ọlọrun naa.
Johanu 12:20-22 wipe'
"Awọn Hellene kan si wà ninu awọn ti o gòke wá lati sìn nigba ajọ:
Awọn wọnyi li o tọ̀ Filippi wá, ẹniti iṣe ará Betsaida ti Galili, nwọn si mbère lọwọ rẹ̀, wipe, Alàgba, awa nfẹ ri Jesu.
Filippi wá, o si sọ fun Anderu; Anderu ati Filippi wá, nwọn si sọ fun Jesu".

BI O TI SE ISE-IRANSE RẸ.
-------------------------------------------
Lẹ́yìn àjíǹde Jésù àti igoke lọ sí ọ̀run Rẹ, Áńdérù lọ láti wàásù ìhìn rere ní àwọn agbègbè oríṣiríṣi. Àwọn itan Ijọ sọ pé ó wàásù ní:
- Gíríìsì
- Ásíà Kékeré, àti
- Sítíà (Scythia).
Ó jẹ́ ajíhìnrere tí ó ní ìgboyà, ó sì dojú kọ ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìṣòro nínú iṣẹ́ ìránṣẹ́ rẹ̀. Ó jẹ́ ẹni tí ó mú ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn wá sọ́dọ̀ Krístì nípasẹ̀ ìwàásù rẹ̀ àti iṣẹ́ ìyanu tí ó ṣe.

IRU IKU TI APOSTELI ANDERU KU.
-------------------------------------------
ìtàn sọ pé Áńdérù kú ikú ajẹ́rìíkú ní Gíríìsì (Greece) ni ilu kan ti a mọsi Patras. Wọ́n sọ pé gómìnà Róòmù, Aegeates, ni ó pa á nítorí pé ó kọ̀ láti fi ẹ̀sìn Krístì sílẹ̀.
Wọ́n kàn án mọ́ àgbélébùú tí ó ní ìrísí “X” (crux decussata), tí a mọ̀ sí “Àgbélébùú Saint Andrew.”
Itan sọ wipé' ó wàásù láti orí àgbélébùú na fún ọjọ́ méjì kí ó tó kú. Ikú rẹ̀ fi hàn pé ó jẹ́ olóòótọ́ sí Jésù títí dé òpin.

OHUN TI IGBE AYE
APOSTELI ANDERU KỌWA.
-------------------------------------------
Ìgbésí ayé Aposteli Áńdérù kọ́ wa ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ awọn ẹ̀kọ́ pàtàkì:
1. Ìtara fún ìhìn rere: Ó tètè mọ Jésù, ó sì lọ pe ẹ̀gbọ́n rẹ̀ Peteru wá si ọdọ Jesu. Èyí fi hàn pé ó ṣe pàtàkì láti pín ìhìn rere pẹ̀lú àwọn ẹlòmíràn.
2. Ìwà ìrẹ̀lẹ̀: Bí ó tilẹ̀ jẹ́ ọ̀kan lára àwọn àpósítélì àkọ́kọ́, kò fi bẹ́ẹ̀ wá ògo fún ara rẹ̀. Ó máa ń wà lẹ́yìn ìkọ̀kọ̀, ṣùgbọ́n ó ṣe iṣẹ́ pàtàkì.
3. Ìgboyà àti ìfaradà: Ó dojú kọ ikú ajẹ́rìíkú nítorí ìgbàgbọ́ rẹ̀, èyí sì fi hàn pé ó ní ìgboyà àti ìfaradà nínú ìgbàgbọ́ rẹ̀.
4. Ìgbẹ́kẹ̀lé nínú Ọlọ́run: Ó gbẹ́kẹ̀ lé Jésù láti bọ́ ẹgbẹ̀rún márùn-ún ènìyàn pẹ̀lú ìṣù àkàrà díẹ̀ Jòhánù 6:8.

------------------------------------------
Ẹ Fi comment yin s'ọwọ si abẹ post yi, fun igboriyin ati ibeere.

Lati le ma ri awọn
audio, video ati
awọn pdf ẹkọ wa gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t

WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

AWỌN ARA ILU NINEFE.(ẸKỌ KINNI).--------------------------------------------ISORI ẸKỌ. BAWO NI AWỌN ARA NINEFE TI WỌN KI...
28/05/2026

AWỌN ARA ILU NINEFE.
(ẸKỌ KINNI).
--------------------------------------------
ISORI ẸKỌ.
BAWO NI AWỌN ARA NINEFE TI WỌN KI I SE ỌKAN NINU EYA AWỌN ỌMỌ ISRAELI SE MỌ NIPA ILANA ỌLỌRUN.
--------------------------------------------
Ìtàn ìrònúpìwàdà àwọn ará Nínéfè, gẹ́gẹ́ bí a ti kọ ọ́ sínú ìwé Jónà nínú Bíbélì, jẹ́ àpẹẹrẹ tó lágbára ti ìfẹ́ Ọlọ́run fún gbogbo ènìyàn, láìka ẹ̀yà tàbí orílẹ̀-èdè sí. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ará Nínéfè kì í ṣe apa kan ninu eya awọn ọmọ Ísírẹ́lì, sugbon wọ́n yára dáhùn sí ìpolongo iwaasu Jónà, wọ́n sì ronú pìwàdà kúrò nínú ẹ̀ṣẹ̀ wọn. Ìdí pàtàkì tí wọ́n fi ṣe bẹ́ẹ̀ ni ìpolongo iwaasu Jónà àti àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ àjálù kan tí ó ti ṣẹlẹ̀ ní àkókò naa.

IWAASU JONA NI NINEFE ATI IDI TI WỌN FI GBA JONA GBỌ.
--------------------------------------------
Jónà ti o jẹ wòlíì Ọlọ́run ni Israẹli, ni a rán sí Nínéfè láti polongo ìdájọ́ Ọlọ́run tí ó ń bọ̀ wá sórí ìlú náà nítorí ìwà buburu wọn. Ìpolongo Jona kò pẹ́ rara ni ilu na. Gbolohun ọrọ ti Ìwàásù Jona da le lori ni
"Niwọn ogoji ọjọ si i, a o bì Ninefe wo" Jona 3'4, iwaasu Jona yi ko si ju ọjọ kan lọ.
Ohun tí ó mú kí àwọn ará Nínéfè gbà ìpolongo yìí gbọ́ ki se ọ̀rọ̀ Jónà nìkan, ṣùgbọ́n ó tún ní í ṣe pẹ̀lú àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ àjálù kan tí ó ti ṣẹlẹ̀ ní àkókò na gẹgẹ bi iwaadi ìtàn awọn onimọ ijinlẹ ninu ẹkọ ọrọ Ọlọrun ti fi idi rẹ munlẹ.

Eyi ni awọn idi ti mẹta ti o se e se ki o fa idí ti awọn ara Ninefe fi gba iwasu Jona gbọ:
1. Àwọn ìwádìí ìtàn fi hàn pé ní àkókò tí Jónà wà ní Nínéfè ní nǹkan bí ọdún 760-750 BC, àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ àjálù kan ti wáyé ní ilẹ̀ Ásíríà. Láàárín ọdún 765 BC àti 759 BC, àwọn àjàkálẹ̀ àrùn àti ìjà abẹ́lé ti n wáyé.
Ni akoko na bi awọn àjálù bi àjàkálẹ̀ àrùn, àti ìyàn bayi bati n waye, n se ni awọn eniyan igbana máa ń kà sí àmì ìbínú àwọn òrìṣà tàbí ìdájọ́ láti ọ̀dọ̀ agbára tẹ̀mí kan. Nítorínáà, nígbà tí Jónà dé pẹ̀lú ìpolongo ìdájọ́, ó ṣeé ṣe kí àwọn ará Nínéfè ti mú un gẹ́gẹ́ bí ìjẹ́rìí sí àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tí wọ́n ti rí tẹ́lẹ̀.
2. Jónà Gẹ́gẹ́ Bí Àmì: Ọ̀nà tí Jónà gbà dé Nínéfè, lẹ́yìn tí ẹja ńlá kan ti gbé e mì tí ó sì tún bì í jáde, lè ti jẹ́ àmì ìyanu fún àwọn ará Nínéfè. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé Bíbélì kò sọ̀rọ̀ nípa èyí ní tààrà, ó ṣeé ṣe kí ìròyìn ìṣẹ̀lẹ̀ yìí ti tàn káàkiri, tí ó sì fi Jónà hàn gẹgẹ bi wòlíì tí Ọlọ́run rán. Jésù Kristi fúnra rẹ̀ tọ́ka sí Jónà gẹ́gẹ́ bí àmì fún àwọn ará Nínéfè, gẹ́gẹ́ bí Ọmọ Ènìyàn yóò ṣe jẹ́ àmì fún ìran tirẹ̀ Luku 11:30.
3. Àwọn ará Nínéfè jẹ́ olókìkí fún ìwà ìkà àti ìwà burúkú wọn. Ìwé Jónà fúnra rẹ̀ sọ̀rọ̀ nípa ìwà buburu wọn tí ó ti dé ọ̀dọ̀ Ọlọ́run Jona 1:2. Wọ́n mọ̀ pé àwọn ti ṣẹ̀, ó sì seé ṣe kí ẹ̀rí ọkàn wọn ti jẹ wọ́n níyà tẹ́lẹ̀. Nítorí náà, ìpolongo Jónà kò jẹ́ ohun àjèjì fún wọn, ṣùgbọ́n ó jẹ́ ìdánilójú sí ohun tí wọ́n ti mọ̀ tẹ́lẹ̀ nípa ìwà wọn.
--------------------------------------------
Ẹ Fi comment yin s'ọwọ si abẹ post yi, fun ibeere tabi fún ọrọ imọriri.
--------------------------------------------
Lati le ma ri awọn
audio, video ati
awọn pdf ẹkọ wa gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t
--------------------------------------------
WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

ẸYIN ỌMỌ ỌLỌRUN. APOSTELI JESU WO NI WỌN KAN MỌ AGBELEBU NI IRU ỌNÀ BAYI? KINNI ORUKO APOSTELI NA?ẸFI ÌDÁHÙN YIN S'ỌWỌ S...
26/05/2026

ẸYIN ỌMỌ ỌLỌRUN. APOSTELI JESU WO NI WỌN KAN MỌ AGBELEBU NI IRU ỌNÀ BAYI? KINNI ORUKO APOSTELI NA?
ẸFI ÌDÁHÙN YIN S'ỌWỌ SI ABẸ POST YI.

ỌLỌRUN YOO NU OMIJE GBOGBO NU.----------------------------------------ALAYE KIKUN NIPA IWE IFIHAN 21:4.-----------------...
26/05/2026

ỌLỌRUN YOO NU OMIJE GBOGBO NU.
----------------------------------------
ALAYE KIKUN NIPA IWE IFIHAN 21:4.
----------------------------------------
Ẹsẹ Bíbélì yìí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìlérí tó lágbára jù lọ nínú Ìwé Mímọ́. Ó jẹ́ ìran tí Àpọ́sítélì Jòhánù rí nípa Ọ̀run Tuntun àti Ayé Tuntun. Ni ìsàlẹ̀ yìí, a óò se atúpalẹ̀ ẹsẹ yìí ní kíkún.

ẸJẸKI A KA ẸSẸ ỌRỌ ỌLỌRUN NAA.
----------------------------------------
"Ọlọ́run yóò sì nu omijé gbogbo nù kúrò ní ojú wọn; kì yóò sì sí ikú mọ́, tàbí ìbìnújẹ́, tàbí ẹkún, bẹ́ẹ̀ ni kì yóò sí ìrora mọ́: nítorí pé àwọn nǹkan àtijọ́ ti kọjá lọ." Ìfihàn 21:4.

ATUPALE ẸSẸ ỌRỌ ỌLỌRUN NAA (EXEGESIS).
----------------------------------------
A. "Nu omijé gbogbo nù" (Wiping away every tear).
Nínú èdè Gíríìkì ìpilẹ̀ṣẹ̀, ọ̀rọ̀ náà exaleipsei túmọ̀ sí láti "nu nǹkan nù pátápátá" tàbí "láti pa nǹkan rẹ́." Èyí kò túmọ̀ sí pé Ọlọ́run yóò kàn nu omijé kúrò, ṣùgbọ́n ó túmọ̀ sí pé Ọlorun yóò mú ohun tó ń fa omijé kúrò. Kò ní sí ìdí fún ẹnikẹ́ni lati sun ẹkún mọ́.
B. Nínú ayé tuntun:
- "Kì yóò sì ikú mọ́" (No more death) ati wipe"Ikú ni ọ̀tá ìkẹyìn tí a óò parun"
1 Kọ́r 15:26.
- Nínú ayé tuntun:
Ikú kò ní lágbára mọ́ nítorí pé a óò gbé ikú fúnra rẹ̀ sínú adágún iná Ìfihàn 20:14.
Àwọn ènìyàn Ọlọ́run yóò si ma a gbé nínú ara àìkú (immortality).
D. "Ìbìnújẹ́, Ẹkún, àti Ìrora" (Sorrow, Crying, and Pain), Àwọn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta yìí jẹ́ àbájáde ẹ̀ṣẹ̀ tí ó bẹ̀rẹ̀ láti ọgbà Édẹ́nì:
- Ìbìnújẹ́: Ìrora ọkàn nítorí wahala.
- Ẹkún: Ìfihàn ìrora óde.
- Ìrora: Ìrora ara àti ti èrò inú.
Níwọ̀n ìgbà tí ẹ̀ṣẹ̀ kò bá ti sí mọ́, àwọn àbájáde wọ̀nyí yóò kúrò. Ti awọn nkan meteta yi ba si ti kuro kosi ohun ti yoo pani lẹkun mọ.

AWỌN N KAN ATIJỌ TI KỌJA LỌ.
----------------------------------------
Gbolóhùn yìí tọ́ka sí pé ètò igbe ayé atijọ́ ti dópin. Ètò ayé tó kún fún ègún, àìsàn, àti ìyapa kúrò lọ́dọ̀ Ọlọ́run yóò kọjá lọ. Ọlọ́run yóò dá ohun gbogbo ní tuntun.
"Ẹniti o joko lori itẹ́ nì si wipe, Kiyesi i, mo sọ ohun gbogbo di ọtún. O si wi fun mi pe, Kọwe rẹ̀: nitori ọ̀rọ wọnyi ododo ati otitọ ni nwọn" Ifihan 21:5.

IGBAWO NI ILERI YI YOO WA SI IMUNSẸ?
----------------------------------------
Gẹ́gẹ́ bí itòlẹ́sẹẹsẹ Bíbélì, èyí yóò ṣẹlẹ̀:
- Lẹ́yìn Ìpadàbọ̀ Kristi:
Nígbà tí Jésù bá padà wá.
- Lẹ́yìn Ìjọba Ẹgbẹ̀rún Ọdún: Àsìkò àlàáfíà lórí ayé.
- Lẹ́yìn Ìdájọ́ Ìkẹyìn:
Nígbà tí a bá ti pa ibi run pátápátá kuro ni aye.
- Ìpò Ayérayé:
Èyí ni ibi tí Ìfihàn 21:4 n tọka si gangan, nínú Ọ̀run Tuntun àti Ayé Tuntun.

IPARI.
----------
Ìfihàn 21:4 kì í ṣe àlá lásán, ṣùgbọ́n ó jẹ́ ìrètí tó dánilójú fún gbogbo ẹni tó bá gbàgbọ́. Ó jẹ́ ìlérí pé ìyà ayé yìí kò ní fẹsẹ̀ múlẹ̀ títí láé. Ọlọ́run fúnra rẹ̀ yóò wà pẹ̀lú àwọn ènìyàn rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Olùtùnú àti Ọba wọn.
----------------------------------------
Ẹ Fi comment yin s'ọwọ si abẹ post yi.
----------------------------------------
Lati le ma ri awọn
audio, video ati
awọn pdf ẹkọ wa gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t

WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

KINNI IDI TI JESU FI YAN PETERU, JAKỌBU ATI JOHANNU NI AAYO LÁÀRIN AWỌN APOSTELI TI O KU. ------------------------------...
24/05/2026

KINNI IDI TI JESU FI YAN PETERU, JAKỌBU ATI JOHANNU NI AAYO LÁÀRIN AWỌN APOSTELI TI O KU.
------------------------------------------
1. Láti kọ́ wọn jinlẹ̀ sí iṣẹ́ ìjọba Ọlọrun
Jesu mọ̀ pé àwọn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta yìí yóò di ọ̀kan pàtàkì ninu iṣẹ́ ìhìnrere lẹ́yìn ìjíǹde Rẹ. Nítorí náà, Ó fi àkókò púpọ̀ kọ́ wọn.
2. Wọ́n jẹ́ ẹlẹ́rìí iṣẹ́ àgbàyanu pataki
Jesu mú wọn lọ sí àwọn ibi tí kò mú gbogbo aposteli:
Ìjíde ọmọ Jairu — Máàkù 5:37
Ìyípadà lórí òkè — Matteu 17:1-2
Àdúrà ní Getsemane — Matteu 26:37
Èyí jẹ́ kí wọ́n rí agbára, ògo àti ìrora Kristi pẹkipẹki.
3. Wọ́n ní ìfẹ́ àti ìtara pataki
Peteru jẹ́ ẹni ìgboyà.
Jakọbu jẹ́ olóòótọ́ tó fi ẹ̀mí rẹ rúbọ.
Johanu jẹ́ aposteli ìfẹ́ tó sunmọ Jesu gan-an.
Jesu maa n ṣiṣẹ́ pẹ̀lú iwa àti ẹ̀bùn tí Ọlọrun fi sínú ènìyàn.
4. Láti mura wọn sípò adarí ìjọ
Lẹ́yìn ìlọkúrò Jesu:
Peteru di olórí pataki ninu ìjọ àkọ́kọ́.
Johanu di olùkọ́ àti wòlíì pataki.
Jakọbu di ọkan ninu awọn aposteli akọkọ tí wọ́n pa nítorí Kristi.
Kò túmọ̀ sí pé Jesu fẹ́ wọn ju àwọn mìíràn lọ, ṣugbọn Ó ní iṣẹ́ pataki fún wọn.

23/05/2026

ITAN NIPA IGBE AYE APOSTELI BARTOLOMEU ẸNITÍ A MỌ SI NATANAELI.
------------------------------------------
Ìtàn ìgbésí ayé Bartolomeu jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìtàn tó fani mọ́ra jù lọ nínú Bíbélì, pàápàá jù lọ nítorí bí orúkọ rẹ̀ ṣe fara sin nínú àwọn ìwé Ìhìn Rere mẹ́ta àkọ́kọ́, Matteu, Marku, ati Luku sùgbọ́n tí ó fara hàn gẹ́gẹ́ bí Natanieli nínú ìwé Jòhánù.

ÌTÚMỌ ORUKỌ BARTOLOMEU:
-----------------------------------------
1. Orúkọ náà Bartolomeu kì í ṣe orúkọ rẹ gangan, ṣùgbọ́n ó jẹ́ orúkọ ti o so oun ati Baba rẹ papọ. Ní èdè Aramaic, "Bar" túmọ̀ sí "ọmọ", nígbà tí "Talmai" jẹ́ orúkọ bàbá rẹ̀. Nítorí náà, Bartolomeu túmọ̀ sí "Ọmọ Talmai".
2. Ọ̀pọ̀ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ Bibeli gbà pé Bartolomeu lè jẹ́ ẹni kan náà pẹ̀lú Natanaeli tí a mẹ́nuba nínú Johanu 1:45–49, nítorí ìwé Johanu sọ nípa Natanaeli ṣùgbọ́n kò darukọ Bartolomeu nínú àwọn méjìlá náà. Orúkọ náà "Natanieli" túmọ̀ sí "Ẹ̀bùn Ọlọ́run".

IGBESI AYE RẸ KI O TO BA JESU PÀDÉ.
----------------------------------------
Bartolomeu (Nathanaeli) jẹ́ ará Kana ní Galili (Jòhánù 21:2). Kí ó tó di ọmọ-ẹ̀yìn Jésù, ó jẹ́ ẹni tó mọ̀ nípa Ìwé Mímọ́ dáadáa, o si tun jẹ ẹnití ó ń dúró de ìrètí Israẹli iyẹ Mèsáyà.
Nígbà tí Filipi sọ fún un pé àwọn ti rí Mèsáyà, Nathanaeli fi iyèméjì hàn, ó sì wipe:
"Nǹkan rere kan ha lè ti Nasarẹti jáde wá bí?"
(Jòhánù 1:46).
Èyí fihàn pé ó jẹ́ ẹni tó mọ̀ nípa ìtàn àti àṣà àwọn ènìyàn rẹ̀, ó sì ń lo ọgbọ́n ìrònú rẹ̀ láti sàyẹ̀wò òtítọ́.

ÌGBÉSÍ AYE RẸ LÉYÌN TI O BA JESU PADE.
-----------------------------------------
1. Ìpàdé rẹ̀ pẹ̀lú Jésù yí ìgbésí ayé rẹ̀ padà pátápátá. Nígbà tí Jésù rí i, Ó sọ ẹ̀rí n la kan ti o ga jù lọ nipa rẹ, Jesu wipe'
"Wò ó, ọmọ Israẹli tòótọ́, nínú ẹni tí ẹ̀tàn kò sí!" (Jòhánù 1:47)
2. Nígbà tí Nathanaeli béèrè bí Jésù ṣe mọ òun, Jésù dá a lóhùn pé' Óun ti rí i lábẹ́ igi ọ̀pọ̀tọ́ kí Filipi tó pè é. Èyí jẹ́ kí Natanaeli gbà pé Jésù ni Mèsáyà, ó sì jẹ́wọ́ pé:
"Rabbì, ìwọ ni Ọmọ Ọlọ́run; ìwọ ni Ọba Israẹli." (Jòhánù 1:49)
3. Lẹ́yìn èyí, ó di ọ̀kan lára àwọn Àpọ́sítélì méjìlá Matteu 10:3. Ó wà pẹ̀lú Jésù ninu iṣẹ́-ìránṣẹ́ Rẹ̀ lórí ilẹ̀ ayé, ó rí àwọn iṣẹ́ ìyanu Rẹ̀, ó sì tún jẹ́ ọ̀kan lára àwọn tí Jésù fara hàn fún lẹ́yìn àjíǹde Rẹ̀ ní etí òkun Tiberia (Jòhánù 21:2).

BAWO NI O TI SE ISE-IRANSE RẸ.
-----------------------------------------
1. Lẹ́yìn tí Ẹ̀mí Mímọ́ bà lé àwọn ọmọ-ẹ̀yìn ní ọjọ́ Pẹntikọsti (Ìṣe 1:13), Bartolomeu bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́-ìránṣẹ́ rẹ̀ láti tan Ìhìn Rere kálẹ̀.
2. Iwe itàn ìjọ sọ fún wa pé' Ó lọ sí orílẹ̀-èdè India, níbití ó ti tan Ìhìnrere Jesu kalẹ fún awọn eyan, ti ọpọlọpọ eniyan si yipada si Oluwa.
3. Ó tún wàásù ní Etiopia, Mesopotamia, àti Lycaonia.
4. Ilu ti o ti se isẹ ihinrere tó kẹ́yìn ni Armenia, níbi tí ó ti yí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn padà sí Kristẹni, títí kan ọba orílẹ̀-èdè náà.

IRU IKU TI O KU.
----------------------------------------
Bartolomeu kú ikú ajẹ́rìíkú nítorí ìgbàgbọ́ rẹ̀. Ní ìlú Albanopolis ní Armenia, àwọn awọn onpitan sọ wipe awọn abọ̀rìṣà bínú sí i nítorí bí ó ṣe ń yí àwọn ènìyàn padà. Wọ́n si se ìkà sí i nípa bíbọ awọ ara rẹ rẹ̀ nígbà tó ṣì wà láàyè (flayed alive), lẹ́yìn náà ni wọ́n kàn án mọ́ àgbélébùú àwọn onpitan miran sọ wipe lẹyìn ti wọn bọ awọ ara rẹ tan ni wọn bẹ́ ẹ lórí. Èyí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ikú tó nira jù lọ nínú ìtàn àwọn Apọ́sítélì Jesu.

AWỌN ẸKỌ TI IGBE AYE BARTOLOMEU KONI.
---------------------------------------
Ìgbésí ayé Bartolomeu kún fún àwọn ẹ̀kọ́ rere tí ó yẹ kí a tẹ̀lé gẹ́gẹ́ bí onígbàgbọ́.
Àwọn ẹ̀kọ́ pàtàkì tí igbe ayé rẹ̀ kọ́ wa nìyí:
1. Ìwà Òtítọ́ àti Ìjẹ́ mímọ́ Ọkàn: Nígbà tí Jésù rí Bartolomeu, Ó pè é ní "ọmọ Israẹli tòótọ́, nínú ẹni tí ẹ̀tàn kò sí"
Jòhánù 1:47. Èyí kọ́ wa pé Ọlọ́run mọyì ẹni tí ó jẹ́ olóòtọ́, tí kì í ṣe alágàbàgebè.
2. Ìwádìí Òtítọ́ fúnra Ẹni:
Nígbà tí Filipi sọ fún un nípa Jésù, Bartolomeu kọ́kọ́ siyèméjì, ó sì béèrè pé, "Nǹkan rere kan ha lè ti Nasarẹti jáde wá bí?" (Jòhánù 1:46). Ṣùgbọ́n kò dúró síbẹ̀, ó gbà láti "wá wò ó" fúnra rẹ̀. Èyí kọ́ wa pé kò yẹ kí a kọ òtítọ́ nítorí èrò àti àṣà àtọwọ́dọ́wọ́, ṣùgbọ́n kí a múra tán láti wádìí Ọ̀rọ̀ Ọlọ́run fúnra wa.
3. Ìjẹ́wọ́ Ìgbàgbọ́ laisiyemeji:
Gbàrà tí Bartolomeu ti rí ẹ̀rí pé Jésù ni Mèsáyà, kò fi ọrọ naa falẹ̀ mọ́. Ó jẹ́wọ́ Jesu lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ pé: "Rabbì, ìwọ ni Ọmọ Ọlọ́run; ìwọ ni Ọba Israẹli"
(Jòhánù 1:49). Èyí kọ́ wa láti ní ìgbàgbọ́ tó fẹsẹ̀múlẹ̀ tí a bá ti rí òtítọ́ Ọlọ́run.
4. Ìfọkànsìn títí dé Òpin:
Bartolomeu sìn gẹ́gẹ́ bí Àpọ́sítélì pẹ̀lú ìforítì, ó sì faradà ìrora ikú ajẹ́rìíkú tó burú jù lọ nítorí Kristi. Èyí kọ́ wa pé, iṣẹ́-ìránṣẹ́ tòótọ́ a ma gba ìrúbọ, àti pé ẹni tí ó bá forí ti i t**i dé òpin ni a ó gbàlà (Matteu 10:22).
5. Imura si ohun ti ẹmi:
Bó tilẹ̀ jẹ́ pé Bíbélì kò sọ̀rọ̀ púpọ̀ nípa rẹ̀ bíi ti Peteru tàbí Jòhánù. Bartolomeu ṣiṣẹ́ takuntakun ní àwọn ibi tó jìnnà bíi India àti Armenia. Èyí kọ́ wa pé a kò ní láti jẹ́ ẹni tí ayé ń kọrin orúkọ rẹ̀ kí iṣẹ́ wa tó níye lórí lójú Ọlọ́run.

NI IPARI.
---------------
Ẹkọ́ tó ga jù lọ ni pé'
Ọlọ́run ń wá àwọn olóòótọ́ ọkàn láti lò fún iṣẹ́ Rẹ̀, ó sì múra tán láti fi àwọn nǹkan tó ga jùlọ hàn fún ẹni tí ó bá ní ìgbàgbọ́. Jesu so fun Bartolomeu wipe'
"Nitori mo wi fun ọ pe, mo ri ọ labẹ igi ọpọtọ ni iwọ ṣe gbagbọ? iwọ ó ri ohun ti o pọ̀ju wọnyi lọ" John 1:50.
----------------------------------------
Ẹ Fi comment yin s'ọwọ si abẹ post yi. A o tun ma pade ni ọsẹ ti o n bọ fún agbeyewo itan igbesi aye Aposteli miran bi Oluwa ba fẹ.
---------------------------------------
Lati le ma ri awọn
audio, video ati
awọn pdf ẹkọ wa gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t
-----------------------------------------
Lati wo ẹkun rẹrẹ ẹkọ yi ni ori YouTube ẹkan si BBTOP MEDIA ni ori YouTube tabi ni ori YouTube link yi:

https://youtu.be/zUqSFD2D9J4?si=DSQBx-0iLcMxToiD
---------------------------------------
WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

19/05/2026

ABRAHAMU BABA ORILẸ-EDE.

🔥🔥🔥🔥🔥🔥🔥

AWỌN AKORI ẸKỌ TI A O KỌ NÍNÚ ẸKỌ NA NÍYÌ.
1. ERO ATI AFOJUSUN ỌLỌRUN.
2. ỌLỌRUN PE ABRAHAMU
GEN 12:1-9.
3. LẸYIN ÌLÉRÍ ỌJỌ IWÁJÚ TI ỌLỌRUN SE FUN ABRAMU, ABRAMU TẸ PẸPẸ KAN FÚN OLUWA GEN 12:6-9.
4. ỌGBỌN LOGBA, ABRAHAMU DỌGBỌN SI
GEN 12:10-13.
5. ASEJU BABA ASETẸ, FARAO KỌNJỌNGBỌN NÍTORÍ SERAH GEN 12:14-20.
6. ABRAHAMU SE ABẸWO PADÀ SÍ BẸTẸLI LẸHIN ÌGBÀTÍ O GBA SERAH PADÀ LỌWỌ FARAO ỌBA ILẸ EGIPTI
GEN 12:8,13:1-4.
7. LOTI APẸRẸ AWỌN AFIBISOLOORE ENIYAN
GEN 13:5-13.
8. AWỌN WO LO N DI IFARAHAN ỌLỌRUN LỌWỌ NINU AYE RẸ, OLUWA SE ILERI ẸBUN NLA KAN FUN ABRAMU LẸYIN ÌGBÀTÍ LOTI YA KURO L'ỌDỌ RẸ GEN 13:14-18.
9. ABRAHAM DARIJIN LOTI O SI JAGUN NITORI RẸ
GEN 14:1-16.
10. ABRAHAMU SAN IDAMẸWA FUN MELIKISEDEKI
GEN 14:17-20.
11. ABRAHAMU MỌPÉ, ỌLỌRUN NI LAANI ENIYAN KỌ
GEN 14:21-24.
12. TAANI ELIESERI TI DAMASKU NINU ITAN IGBE AYE ABRAHAMU GEN 15:1-4.
13. ABRAHAMU BERE FUN AMI. ẸKỌ NLA FUN GBOGBO ỌMỌ ỌLỌRUN TI N SIYEMEJI
GEN 15:5-16.
14. NIGBATI SARAH RO PE OLUWA TI PẸ, O GBA ABRAHAMU NI IMỌRAN ỌTỌỌ (ỌLỌRUN N SE ỌBẸ KAN ESU NA N SE ỌBẸ TI Ẹ)
GEN 16:1-3.
15. ABAMỌ NI GBẸHIN ỌRỌ, INA IDARUDAPỌ SỌ NILE ABRAHAMU GEN 16:4-6.
16. ANGẸLI OLUWA FUN HAGARI NI OHUN TI O SỌNU NI ỌWỌ RẸ (IRẸLẸ ATI ITẸRIBA) GEN 16:7-9.
17. IRU ỌMỌ TI O WA NINU HAGARI GEN 16:10-12.
18. ABRAHAMU FO MAJẸMU NAA HAGARI BI ISMAELI
GEN 16:15-16.
19. ASIRI NLA, ỌLỌRUN BA ABRAHAMU DA IPIN MAJẸMU IKỌLA, OLUWA SI YI ORUKỌ RẸ ATI ORUKỌ SARA PADA, IYẸ LẸHIN TI O BI ISMAELI TAN "ỌLỌRUN MỌ OHUN T'ONSE" GEN 17:1-15.
20. IWỌ LONI ISMAELI, ISAAKI NI TEMI GEN 17:16-22.
21. IKỌLA BẸRẸ NILE ABRAHAMU GẸGẸ BI ỌLỌRUN TI PÀṢẸ RẸ (ORISI IKỌLA MEJI TI O WA) GEN 17:23-27.
22. ABRAHAMU GBA ỌLỌRUN NI ÀLEJÒ NINU ILE RẸ LAIMỌ, OORE LOORE WỌTỌ
GEN 18:1-11.
23. ABRAHAMU ATI SARA RẸRIN "SEBI ỌLỌRUN NI"
GEN 17:17,18:10-15.
24. ABRAHAMU BẸBẸ FUN SODOMU' IPE FUN ÀWỌN IRANSẸ ỌLỌRUN AKOKO YI LATI KE RARA GEN 18:16-33.
25. IWA AISOOTỌ RẸ YI N KOBA ẸLOMIRAN, ỌLỌRUN LO YỌ ABIMELEKI ỌBA GERARI LỌWỌ OHUN TI ABRAHAMU NPE NI' ỌMỌ ỌDỌ NA FI ỌGBỌN SE GEN 20:1-13,18.
26. ABIMELEKI DA OHUN TI O GBA LỌWỌ ABRAHAMU PADA. IGBAWO NI IWỌ NA O DA OHUN TI O FI ERU GBA PADA? GEN 20:14-18.
27. ILERI ỌJỌ PIPẸ SẸ, SARA BI ISAAKI GEN 21:1-8.
28. ỌRAN TO O DA IWỌ LOOTAN GEN 21:9-13.
29. OJUSAJU ENIYAN. NIGBATI IRANLỌWỌ ENIYAN TAN NINU AYE ISMAELI ỌLỌRUN KO DALẸ MAJẸMU RẸ GEN 21:14-21.
30. ABRAHAMU SE ETO TO DAJU LORI KANGA KAN TI O JẸ TI RẸ GEN 21:22-34.
31. ABRAHAMU RI IBUKUN NA GBA NIPA IGBỌRAN ATI IGBAGBỌ RẸ GEN 22:1-19.
32. SARA KU, ABRAHAMU KỌ LATI GBA ILẸ ỌFẸ FUN ATI SIN OKU SARA, ẸKỌ NLA FUN AWA TI A MA NGBA ẸBUN DUKIA ỌFẸ LA I SI ÀWỌN IWE TI O TI LẸYIN GEN 23:1-20.
33. ABRAHAMU SA GBOGBO IPA RẸ LÁTI FẸ ÌYÀWÓ FUN ISAAKI. ẸKỌ NLA FÚN AWỌN OBI ALAIBIKITA GEN 24:1-9.
34. ABRAHAMU PIN OGUN RẸ NI OJU AYE RẸ, ẸKỌ NLA FUN ẸYIN OBI ALAYA PUPỌ, ỌLỌKỌ PUPỌ, ATI ẸYIN ỌLỌMỌ PUPỌ GEN 25:1-6.
35. ẸKỌ N LA ISAAKI ATI ISMAELI PA'WỌPỌ JỌ SIN OKU ABRAHAMU BABA WỌN
GEN 25:7-11.

------------------------------------------

Lati le ri audio, video ati
awọn pdf ẹkọ na gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t

WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

ITAN NIPA IGBE AYE APOSTELI JAKOBU .Àpóstélì Jákọ́bù, ọmọ Sébédè, jẹ́ ọ̀kan lára àwọn àpóstélì méjìlá tí Jésù yàn. Ìgbés...
17/05/2026

ITAN NIPA IGBE AYE APOSTELI JAKOBU .
Àpóstélì Jákọ́bù, ọmọ Sébédè, jẹ́ ọ̀kan lára àwọn àpóstélì méjìlá tí Jésù yàn. Ìgbésí ayé rẹ̀ kún fún ìtara, ìgboyà, àti ìfọkànsìn sí Jésù Kristi, títí dé òpin ìgbésí ayé rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ajẹ́rìíkú àkọ́kọ́ láàrin àwọn àpóstélì.

ÌTUMỌ ORUKỌ JAKOBU.
Orúkọ Jákọ́bù jẹ́ orúkọ Hébérù kan tí ó túmọ̀ sí “ẹni tí ó di gigisẹ mú” tàbí “ajinilẹsẹ.” Nínú Bíbélì, Aposteli Jákọ́bù yìí ni a tún mọ̀ sí Jákọ́bù "Nla" (James the Greater) láti fi yàtọ̀ sí Jákọ́bù mìíràn. Jésù fún Jákọ́bù àti Jòhánù arákùnrin rẹ̀ ní orúkọ àpèlé kan, Boanerge, tí ó túmọ̀ sí “Àwọn Ọmọ Àrá” nítorí ìtara àti ìgboyà wọn [2].
Maku 3:17: “Jákọ́bù ọmọ Sébédè, àti Jòhánù arákùnrin Jákọ́bù; ó sì sọ orúkọ wọn ní Boanerge, èyí tí í ṣe, Àwọn Ọmọ Àrá.”

KINNI IDI TI WỌN FI N PE NI JAKOBU NLA (JAMES THE GREATER).
Jakobu nla (James the Greater) ni apele orukọ ti wọn fún, lati le jẹ ki a mọ iyatọ laarin rẹ ati awọn Jakobu ti o tun wa. Nitori awọn meji míràn tun wa ti wọn n jẹ Jakobu. Awọn naa ni:
- Jakobu kekere (James the Less) ti ohun pẹlu na jẹ Aposteli Jesu iyẹ Jakobu ọmọ Alfeu.
- Jakobu olododo (James the just), ẹnití o jẹ aburo Jesu.

Apele orukọ ti wọn fun yi "Jakobu nla (James the greater)” ko túmọ̀ sí pé Jakobu yii dára ju awọn ti o ku lọ. Ó le jẹ nitori pe:
1. Odagba ju awọn meji ti wọn ku lọ ni ọjọ-ori.
2. Isẹ ati ipa rẹ lagbara ninu ihinrere ju awọn ti wọn ku lọ.
3. O jẹ́ ọkan ninu awọn mẹta ti wọn jẹ “inner circle” Jesu.
4. O jẹ ajeriku àkọ́kọ́ láàrin awọn Aposteli.

SAAJU KI APOSTELI JAKOBU TO PADE JESU.
Kí Àpóstélì Jákọ́bù tó bá Jésù pàdé, ó jẹ́ apẹja ní Òkun Gálílì, pẹ̀lú bàbá rẹ̀, Sébédè, àti Jòhánù arákùnrin rẹ̀. Awọ́n mejeeji jẹ apẹja, wọ́n sì mọ nípa isẹ́ náà dáadáa.
Matiu 4:21-22.
"Bi o si ti ti ibẹ lọ siwaju, o ri awọn arakunrin meji, Jakọbu ọmọ Sebede, ati Johanu arakunrin rẹ̀, ninu ọkọ̀ pẹlu Sebede baba wọn, nwọn ndí àwọn wọn; o si pè wọn.
Lojukanna nwọn si fi ọkọ̀ ati baba wọn silẹ, nwọn si tọ̀ ọ lẹhin".

NIGBATI ÀPOSÍTÉLÌ JAKOBU BA JESU PADE.
Jákọ́bù àti Jòhánù wà lára àwọn Àpóstélì àkọ́kọ́ tí Jésù pè. Nígbà tí Jésù rí wọn tí wọ́n ń tún àwọ̀n wọn ṣe lẹ́gbẹ̀ẹ́ Òkun Gálílì, ó pè wọ́n láti fi iṣẹ́ apẹja wọn sílẹ̀ kí wọ́n sì di “apẹja ènìyàn.” Wọ́n fi ohun gbogbo sílẹ̀ lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, wọ́n sì tọ Jésù lẹ́yìn. Jákọ́bù, pẹ̀lú Pétérù àti Jòhánù, jẹ́ ara àwọn ọmọ-ẹ̀yìn mẹ́ta tí ó súnmọ́ Jésù jù lọ, tí wọ́n sì wà pẹ̀lú rẹ̀ ní àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì bí ìyípadà Rẹ̀ lórí òkè àti ní inu ọgbà Gẹtisémánì abbl.
Luku 5:10-11.
"Bẹ̃ ni Jakọbu ati Johanu awọn ọmọ Sebede, ti nṣe olupẹja pọ pẹlu Simoni. Jesu si wi fun Simoni pe, Má bẹ̀ru; lati isisiyi lọ iwọ o ma mú enia.
Nigbati nwọn si ti mu ọkọ̀ wọn de ilẹ, nwọn fi gbogbo rẹ̀ silẹ, nwọn si tọ̀ ọ lẹhin lọ".

LẸYÌN TI ÀPỌSÍTÉLÌ JAKOBU BA JESU PADE.
1. Lẹ́yìn tí Aposteli Jákọ́bù bá Jésù pàdé tan, ìgbésí ayé rẹ̀ yí padà pátápátá. Ó di ọmọ-ẹ̀yìn Jésù tí ó jẹ́ olóòótọ́, ó sì fara balẹ láti kẹ́kọ̀ọ́ ni ọ̀dọ̀ Rẹ̀.
2. Ó jẹ́rìí sí ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ ìyanu Jésù, ó sì gbọ́ àwọn ẹ̀kọ́ rẹ̀. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ó ní ìtara tí ó pọ̀ tí ó sì gba Jesu ni imọran láti fi iná sùn àwọn ìlú Samaria tí kò gbà Jésù. Luku 9:54
"Nigbati awọn ọmọ-ẹhin rẹ̀ Jakọbu on Johanu si ri i, nwọn ni, Oluwa, iwọ ko jẹ ki awa ki o pè iná lati ọrun wá, ki a sun wọn lúlu, bi Elijah ti ṣe"?
3. Jákọ́bù dàgbà nínú ìgbàgbọ́ rẹ̀, ó sì di ẹni tí ó se isẹ takuntakun nínú ìjọ àkọ́kọ́. Ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn tí ó wà ní Jerúsálẹ́mù lẹ́yìn àjíǹde Jésù, àti nígbà tí Ẹ̀mí Mímọ́ sọ̀ kalẹ̀ ní ọjọ́ Pẹ́ńtíkọ́sì.

BI APOSTELI JAKOBU SE SE ISE-IRANSE RẸ.
Bíbélì kò sọ̀rọ̀ púpọ̀ nípa iṣẹ́ ìránṣẹ́ Jákọ́bù lẹ́yìn àjíǹde Jésù, ṣùgbọ́n a mọ̀ pé ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn aṣáájú ìjọ àkọ́kọ́. O jẹ́ akede ìhìnrere Jésù Kristi ní Jerúsálẹ́mù àti ni àwọn agbègbè rẹ̀.

IRU IKU TI APOSTELI JAKỌBU KU.
Aposteli Jákọ́bù ni Àpóstélì àkọ́kọ́ tí ó kú gẹ́gẹ́ bí Ajẹ́rìíkú. Ìwé Ìṣe Àwọn Àpóstélì sọ pé Hẹ́rọ́dù Ágírípà lo pa á pẹ̀lú idà. Èyí ti o sẹlẹ̀ ní nǹkan bí ọdún 44 AD. Ikú rẹ̀ jẹ́ ẹ̀rí sí ìgbàgbọ́ rẹ̀ tí o le koko.
Iwe Ìse A A 12:1-2: wipe' “Ní àkókò náà, Hẹ́rọ́dù ọba na ọwọ́ rẹ̀ láti pọ́n àwọn kan lójú ninu ìjọ. Ó sì fi idà pa Jákọ́bù arákùnrin Jòhánù.”
Jakobu nla (James the Greater) ku iku ajeriku to lagbara pupọ. Herodu Agrippa pa a pẹlu idà, ọpọlọpọ awọn Onpitan bibeli gbagbọ pe wọn ge ori rẹ ni.
- Ohun to jinlẹ ni pe: Jakobu jẹ ọkan ninu awọn aposteli to sunmọ Jesu julọ, ṣugbọn eyi ko da a duro lọwọ ijiya. O ṣee se ki o jẹ pe ipo rẹ ninu ijọ ni o fa ki wọn yara tete pa a ki o ba le da omi tutu si awọn Kristeni to ku ni ọkan ki wọn ba le jáwọ kuro ninu isẹ ihinrere.
- Awọn itan ijọ akọkọ tun sọ pe: Ọkunrin to mu ẹjọ Johanu lọ siwaju Ọba Herodu wo igboya Jakobu, o si gba Jesu gbọ ni akoko naa. Wọn sọ pe wọn pa Okunrin naa pẹlu Jakobu.
Iku Jakobu fi han pe awọn Aposteli ko kan waasu ọrọ lasan; ọpọlọpọ wọn ni wọn fi ẹjẹ wọn jẹri igbagbọ ti wọn ni nini Jesu.

KINNI JAKOBU SE GAN TI WỌN FI PA?
Jakobu "nla" (James the Greater) jẹ ọkan ninu awọn olori kristeni akọkọ ni Jerusalem. Ohun ti o se ti wọn fi paani pe:
1. O n waasu ihinrere Jesu Kristi.
2. N kọ awọn eniyan pupọ ni ọna Jesu,
3. O mu ki ọpọlọpọ eniyan yipada si igbagbọ Kristiẹni ni akoko rẹ.
4. Ni akoko naa, awọn olori Ju kan ati ijọba Romu ko fẹ ki iṣẹ awọn aposteli tẹsiwaju mọ, nitori wọn ro pe:
- Ihinrere naa n tan kaakiri ju.
- Nitori ọpọ eniyan si n tẹle awọn aposteli lẹyìn.
5. Bibeli sọ pe:
Herodu bẹ Jakobu ni ori o si fi Peteru pamọ si inu tubu
(Acts 12:1–3).
Nitorinaa, wọn pa Jakobu nitori iṣẹ ihinrere ati nitori igbagbọ rẹ ninu Jesu.
6. Aposteli Jakobu jẹ ọkan lara awọn Aposteli to ni igboya ati agbara ọrọ julọ lẹhin ajinde Jesu. O n waasu ni gbangba pe:
- Jesu jinde kuro ninu oku,
- Jesu ni Mesaya otitọ
- Ati pe awọn eniyan gbọdọ ronupiwada.
Ìgbésẹ Jakobu yi bẹrẹ si í da awọn olori ijọba ati awọn aṣaaju ẹsin lóró. Kristiẹniti n dagba onka wọn si n pọọsi, ati awọn aposteli bii Jakobu n fa ọpọlọpọ eniyan kuro ninu eto ilana atijọ.
- Herod Agrippa fẹ lati wu awọn olori Ju, nitorinaa o bẹrẹ si í pa awọn olori kristeni.
- Nitorinaa, kii ṣe pe Jakobu ṣe ibi kan ni pato; ohun ti o se ni pe" ko dakẹ nipa Jesu. O fẹran otitọ ju ẹmi ara rẹ lọ.

AWỌN OHUNTI IGBE AYE APOSTELI JAKOBU KỌWA.
Ìgbésí ayé Aposteli Jákọ́bù kọ́ wa ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹ̀kọ́ pàtàkì:
1. Ìgbọràn Lójúkan Náà: Jákọ́bù fi iṣẹ́ rẹ̀ àti ìdílé rẹ̀ sílẹ̀ lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ láti tọ Jésù lẹ́yìn. Èyí fi hàn pé a gbọ́dọ̀ gbọ́ràn sí ìpè Ọlọ́run lai gbọdọ fi akoko sofo.
2. Ìtara àti Ìgboyà:
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ìtara rẹ̀ ni akoko ti o ba Jesu pade kò tọ̀nà nipa bi o se gba Jesu ni imọran lati pa awọn ara Samaria run. Sugbọn ni igbẹyin-gbẹyin opada lo itara yi ni ọna ti o dara nipa bi o ti gba lati ku fun ihinrere Kristi ti ko si ba ìgbàgbọ rẹ jẹ t**i de oju iku.
3. Ìdàgbàsókè Nínú Ìgbàgbọ́: Láti ọmọ Àrá (Son of thunder) tí ó fẹ́ fi iná sùn àwọn ara Samaria, Jákọ́bù dàgbà di ajẹ́rìíkú tí ó fi ìgboyà dojú kọ ikú fún ìgbàgbọ́ rẹ̀. Èyí fi hàn pé Ọlọ́run lè yí wa padà tí a bá gba kí ó ṣe bẹ́ẹ̀.
4. Ìfọkànsìn Rẹ t**i de oju iku:
Ikú Jákọ́bù jẹ́ ẹ̀rí sí ìfọkànsìn rẹ̀ pátápátá sí Jésù. Ó kọ́ wa pé ìgbàgbọ́ tòótọ́ lè béèrè ìrúbọ ti o ga jù lọ.

----------------------------------------
Ẹ Fi comment yin s'ọwọ si abẹ post yi. Itan igbesi aye Aposteli Bartolomeu ni a o ma gbe yẹwo ni ọsẹ ti o n bọ bi Oluwa ba fẹ.

Lati le ma ri awọn
audio, video ati
awọn pdf ẹkọ wa gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t

WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

Big shout out to my new rising fans! Gérard Ayodele Lade, Oloruntoba Babatunde Mark, Adeoti Peter Kehinde, Emile Oyerind...
17/05/2026

Big shout out to my new rising fans! Gérard Ayodele Lade, Oloruntoba Babatunde Mark, Adeoti Peter Kehinde, Emile Oyerinde Oyede, Aanuoluwa Samuel

ITAN NIPA IGBE AYE APOSTELI JOHANNU.Àpóstélì Jòhánù jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn Àpóstélì méjìlá tí Jésù yàn, tí ó sì jẹ́ ọ̀kan n...
10/05/2026

ITAN NIPA IGBE AYE APOSTELI JOHANNU.
Àpóstélì Jòhánù jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn Àpóstélì méjìlá tí Jésù yàn, tí ó sì jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn tí ó súnmọ́ Jésù jùlọ. Ìtàn ìgbésí ayé rẹ̀ kún fún àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì tí ó fi hàn bí Ọlọ́run ṣe lò ó láti mú iṣẹ́ ìránṣẹ́ rẹ̀ sẹ.

ÌTUMỌ ORÚKỌ RẸ.
1. Orúkọ náà Johanu tí a tún mọ̀ sí John ní èdè Gẹ̀ẹ́sì ní ìtumọ̀ tí ó jinlẹ̀ tí ó sì wá láti inú èdè Hébérù (Hebrew).
2. Ìtumọ̀ orúkọ Johanu ni "Olúwa ṣe oore-ọ̀fẹ́" tàbí "Olúwa ṣàánú".
3. Orúkọ yìí wá láti inú orúkọ Hébérù Yochanan (יוֹחָנָן), èyí tí ó jẹ́ àpapọ̀ ọ̀rọ̀ méjì:
- Yeho (YAHWEH): Èyí tí ó dúró fún orúkọ Ọlọ́run.
- Chanan: Èyí tí ó túmọ̀ sí láti ṣàánú tàbí láti ṣe oore-ọ̀fẹ́.
4. Orúkọ yìí gbajúmọ̀ káàkiri àgbáyé nítorí àwọn ènìyàn pàtàkì inú Bíbélì ni wọn n jẹ orukọ na, pàápàá jù lọ:
- Johanu Oníbatisí, Ẹni tí ó kéde ibi Jésù Kristi ati
- Johanu Àpóstélì, ọ̀kan nínú àwọn ọmọ-ẹ̀yìn Jésù.
Ní kúkúrú, ẹnikẹ́ni tí ó bá ń jẹ́ Johanu ń jẹ́rìí sí i pé Ọlọ́run jẹ́ Olùṣoore-ọ̀fẹ́.

SAAJU KI O TO BA JESU PADE.
Saaju ki Johanu to ba Jesu pade:
1. Jòhánù jẹ́ ọmọ Sébédè àti Sálómè.
2. O jẹ́ àbúrò Jákọ́bù, ẹni tí óun na tún jẹ́ Àpóstélì.
3. O jẹ́ ará Bẹtisáídà ní Gálílì.
4. O jẹ́ apẹja.
5. Ìdílé wọn kò tálákà rárá, nítorí pé bàbá wọn ní àwọn alágbàṣe tí ó ń ràn wọ́n lọ́wọ́ nínú iṣẹ́ apẹja wọn (Máàkù 1:20). Èyí fi hàn pé wọ́n wà ní ipò tó dára nínú àwùjọ.
6. Ó ṣeé ṣe kí Jòhánù ti jẹ́ ọmọ-ẹ̀yìn Jòhánù Onítẹ̀bọmi ṣáájú kí ó tó bá Jésù pàdé (Jòhánù 1:35).

LẸYÌN TI O BA JESU PÀDÉ.
1. Jòhánù àti Jákọ́bù, ẹ̀gbọ́n rẹ̀, wà lára àwọn ọmọ ẹhìn àkọ́kọ́ tí Jésù pè' láti fi iṣẹ́ apẹja sílẹ̀ kí wọ́n sì tẹ̀lé òun
(Mátíù 4:21-22, Máàkù 1:19-20).
2. Jésù pè wọ́n nígbà tí wọ́n ń tún àwọ̀n wọn ṣe lẹ́bàá Òkun Gálílì (Mátíù 4:21-22, Máàkù 1:19-20).
3. Jòhánù jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn Àpóstélì mẹ́ta tí ó súnmọ́ Jésù jùlọ, pẹ̀lú Pétérù àti Jákọ́bù. Wọ́n wà pẹ̀lú Jésù ní àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ pàtàkì bíi: ìyípadà Jésù lórí òkè (Mátíù 17:1-8), jíjí ọmọbìnrin Jáírù dìde (Máàkù 5:37-43), àti ní Gẹtisémánì (Mátíù 26:36-46).
4. Jòhánù ni “ọmọ-ẹ̀yìn tí Jésù fẹ́ràn” (Jòhánù 13:23, 19:26, 20:2, 21:7, 21:20). Ó wà ní ẹ̀gbẹ́ Jésù nígbà tí wọ́n kàn án mọ́ àgbélébùú, Jésù sì fi ìyá rẹ̀ lé e lọ́wọ́ láti tọ́jú (Jòhánù 19:26-27).
5. Jésù fún Jòhánù àti arákùnrin rẹ Jákọ́bù ní orúkọ mìíràn, “Boanerge” tí ó túmọ̀ sí “Àwọn Ọmọ Àrá” (Sons of Thunder) (Máàkù 3:17).

IDITI JESU FI FUN WON NI ORUKỌ ''BOANERGE''.
Àwọn ìdí pàtàkì tí Jésù fi fún wọn ní orúkọ yìí ni:
1. Ìwà Gbígbóná àti Ìtara Wọn: Jòhánù àti Jákọ́bù ní ìtara tí ó lágbára fún iṣẹ́ Ọlọ́run, ṣùgbọ́n nígbà mìíràn, ìtara yìí máa ń yí padà sí ìwà gbígbóná tàbí ìkanra. Àpẹẹrẹ kan wà nínú ìwé Lúùkù 9:51-56, nígbà tí àwọn ará Samáríà kọ̀ láti gba Jésù ní ìlú wọn. Jòhánù àti Jákọ́bù béèrè lọ́wọ́ Jésù pé: "Olúwa, ìwọ fẹ́ kí a pàṣẹ kí iná sọ̀kalẹ̀ láti ọ̀run wá, kí ó sì jẹ wọ́n run?" Jésù bá wọn wí fún irú èrò bẹ́ẹ̀, nítorí èyí fi hàn pé wọ́n ní ìwà tó le bí àrá.
2. Agbara dí dáhùn àti Ìgboyà: Orúkọ náà tún lè tọ́ka sí bí wọ́n ṣe jẹ́ ènìyàn tó ní agbára nínú ọ̀rọ̀ sísọ àti ìgboyà láti jẹ́rìí sí ìhìnrere. Gẹ́gẹ́ bí àrá ṣe máa ń sán pẹ̀lú agbára, iṣẹ́ ìránṣẹ́ wọn náà lágbára tó bẹ́ẹ̀ gẹ́ẹ́.
3. Ìfẹ́ wọn fún Iṣẹ́ Ìránṣẹ́: Jésù mọ irú ẹni tí wọ́n jẹ́. Ó mọ̀ wípé wọn ni ìtara, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé itara wọn yi nílò ìtọ́sọ́nà, sugbon itara wọn yi yóò jẹ́ ohun èlò pàtàkì fún títan ìhìnrere kálẹ̀. Ní kúkúrú, orúkọ náà jẹ́ àpèjúwe ìwà wọn tó kún fún agbára, ìtara, àti ìgboyà, èyí tí Jésù padà tún ṣe si rere láti lo fún ògo Ọlọ́run.
Ẹjẹ ki a ka iwe Luku 9:51-56, o wipe'' [51]O si ṣe, nigbati ọjọ atigbà soke rẹ̀ pé, o gbé oju le gangan lati lọ si Jerusalemu.
[52]O si rán awọn onṣẹ lọ si iwaju rẹ̀: nigbati nwọn si lọ nwọn wọ̀ iletò kan ti iṣe ti awọn ara Samaria lọ ipèse silẹ dè e.
[53]Nwọn kò si gbà a, nitoriti oju rẹ̀ dabi ẹnipe o nlọ si Jerusalemu.
[54]Nigbati awọn ọmọ-ẹhin rẹ̀ Jakọbu on Johanu si ri i, nwọn ni, Oluwa, iwọ ko jẹ ki awa ki o pè iná lati ọrun wá, ki a sun wọn lúlu, bi Elijah ti ṣe?
[55]Ṣugbọn Jesu yipada, o si ba wọn wi, o ni, Ẹnyin kò mọ̀ irú ẹmí ti mbẹ ninu nyin.
[56]Nitori Ọmọ-enia ko wá lati pa ẹmi enia run, bikoṣe lati gbà a là. Nwọn si lọ si iletò miran.

ISẸ IRANSẸ JOHANNU.
Lẹ́yìn àjíǹde Jésù àti igoke Rẹ̀ lọ sí ọ̀run, Jòhánù kó ipa pàtàkì nínú ìjọ àkọ́kọ́:
1. Ó wà pẹ̀lú Pétérù ní ọjọ́ Pẹntikọ́stì (Ìṣe 2:14) àti ní akoko ìwòsàn arọ kan ní Tẹ́ńpìlì (Ìṣe 3:1-10).
2. Ó tún jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn tí ó jẹ́rìí sí Jésù níwájú àwọn aláṣẹ Júù (Ìṣe 4:1-22).
3. Jòhánù tẹ̀síwájú láti wàásù ìhìnrere pẹ̀lú agbára, ó sì jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn òpó ìjọ ní Jerúsálẹ́mù (Gálátíà 2:9).
4. Ìtàn fi hàn pé Jòhánù lọ sí Éfésù ní apa ilẹ Ásíà, níbití ó ti ṣe iṣẹ́ ìránṣẹ́ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún.
5. Ó kọ:
- Iwe Ìhìnrere Jòhánù.
- Awọn iwe lẹta Jòhánù mẹtẹẹta (1 John, 2 John, 3 John).
- Iwe Ìfihàn. Àwọn ìwé wọ̀nyí jẹ́ ẹ̀rí pàtàkì sí ìgbàgbọ́ Johanu ati ifarajin rẹ àti ìfẹ́ rẹ si Jésù.

Bí JOHANU SE KU.
1. Jòhánù ni Àpóstélì kan ṣoṣo tí kò kú ikú ajẹ́rìíkú. Gẹ́gẹ́ bí àwọn ìtàn atọwọdọwọ ijọ se wí:
2. Wọ́n lé Jòhánù lọ sí erékùṣù Pátímọ́sì:
Ìdí pàtàkì tí wọ́n fi lé Àpóstélì Johanu lọ sí erékùṣù Pátímọ́sì ni, nítorí ìgbàgbọ́ rẹ̀ nínú Jésù Kírísítì àti bí ó ṣe ń wàásù ọ̀rọ̀ Ọlọ́run.
3. Ẹ̀rí Bíbélì (Ìfihàn 1:9): Jòhánù fúnra rẹ̀ sọ ìdí rẹ̀ nínú ìwé Ìfihàn pé" "Èmi Jòhánù... mo wà ní erékùṣù tí a ń pè ní Pátímọ́sì, nítorí ọ̀rọ̀ Ọlọ́run, àti nítorí ẹ̀rí Jésù Kírísítì" Èyí fi hàn gbangba pé iṣẹ́ ìwàásù rẹ̀ ni ó fa ìgbèkùn rẹ̀.
4. Ìpọ́njú lábẹ́ Olú-ọba Dómítíánì: Ní nǹkan bí ọdún 90 si 95 AD, Olú-ọba Róòmù tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Dómítíánì bẹ̀rẹ̀ sí ní ṣe inúnibíni sí àwọn Kristẹni. Dómítíánì fẹ́ kí gbogbo ènìyàn máa jọ́sìn òun gẹ́gẹ́ bí ọlọ́run, ṣùgbọ́n Johanu àti àwọn Kristẹni yòókù kọ̀ láti ṣe bẹ́ẹ̀. Nítorí pé Jòhánù jẹ́ olórí pàtàkì nínú ìjọ, wọ́n lé e lọ sí Pátímọ́sì láti ya á sọ́tọ̀ kí ó má baà lè máa wàásù mọ́.
5. Pátímọ́sì gẹ́gẹ́ bí Ibí Ìfìyàjẹni: Erékùṣù Pátímọ́sì jẹ́ ibi tí àwọn ará Róòmù máa ń lé àwọn ẹlẹ́wọ̀n tàbí àwọn tí wọ́n bá kà sí ọ̀tá ìjọba lọ. Ó jẹ́ erékùṣù tí ó kún fún òkúta, tí ó sì jìn sí àárín ìlú, láti jẹ́ kí ìyà jẹ ẹni tí wọ́n bá lé lọ síbẹ̀.
- Ṣùgbọ́n, ohun tí àwọn ọ̀tá rò pé yóò jẹ́ ìparun fún Johanu ni Ọlọ́run lò fún ògo Rẹ̀. Níbẹ̀ ni Jòhánù ti rí ìran tí ó kọ sínú ìwé Ìfihàn, èyí tí ó jẹ́ ìwé ìkẹyìn nínú Bíbélì. Lẹ́yìn ikú Olú-ọba Dómítíánì, wọ́n dá Jòhánù sílẹ̀, ó sì padà sí Éfésù.
6. Lẹ́yìn ikú Dómítíánì, wọ́n dá Jòhánù sílẹ̀, ó sì padà sí Éfésù, níbi tí ó ti kú ní àgbàlagbà, ní ọdún 90 si ọdun 95 AD.
7. Ìtàn kan wà tí ó sọ pé wọ́n gbìyànjú láti sọ Johanu sinu òróró gbígbóná, sùgbọ́n ti ororo na ko jo lara ti Ọlọ́run sì gbà á là.
8. Johanu kú ikú ara rẹ nigbati o to akoko fun, oun nikan soso ni itan sọ fun wa pe wọn o pa gẹgẹ bi ajeriku bi awọn Aposteli ti o ku. Ti o si tun jẹ wipe oun tun ni Àpóstélì tí ó pẹ́ jù lọ láàyè ni akoko na.

AWỌN ẸKỌ TI IGBE AYE JOHANU KỌWA.
Ìgbésí ayé Àpóstélì Jòhánù kún fún àwọn ẹ̀kọ́ iyebíye tí ó lè ràn wá lọ́wọ́ nínú ìgbésí ayé wa gẹ́gẹ́ bí onígbàgbọ́. Àwọn ẹ̀kọ́ pàtàkì naa nìyí:
1. Ìyípadà Ìwà (Transformation):
Jòhánù bẹ̀rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí "Ọmọ Àrá" "Sons of the thunder" (Boanerges) ẹnití ó ní ìwà gbígbóná, ìkanra, àti ìkanjú. Ṣùgbọ́n nípasẹ̀ ìbákẹ́gbẹ́ rẹ pẹ̀lú Jésù, ó yí padà di "Àpóstélì Ìfẹ́." Èyí kọ́ wa pé kò sí irú ìwà tí ó le tí agbára Ọlọ́run kò lè tún ṣe ní rere ninu aye wa.
2. Ìdúróṣinṣin àti Ìgboyà (Loyalty and Courage):
Nígbà tí wọ́n kan Jésù mọ́ àgbélébùú, tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ọmọ-ẹ̀yìn mìíràn ti sá lọ nítorí ẹ̀rù, Jòhánù nìkan ni Àpóstélì tí ó dúró tì í títí O fi kú (Jòhánù 19:26). Èyí kọ́ wa láti jẹ́ adúróṣinṣin sí Ọlọ́run, ní àkókò ìṣòro pàápàá.
3. Ìjẹ́ pàtàkì Ìfẹ́ (The Importance of Love):
Nínú gbogbo ìwé tí Jòhánù kọ, ó tẹnu mọ́ ọ̀rọ̀ ìfẹ́. Ó kọ́ wa pé "Ọlọ́run jẹ́ ìfẹ́"
(1 Jòhánù 4:8) àti pé bí a kò bá nífẹ̀ẹ́ ọmọnìkejì wa, a kò lè sọ pé a nífẹ̀ẹ́ Ọlọ́run. Ìgbésí ayé rẹ̀ jẹ́ àpẹẹrẹ bí ìfẹ́ se yẹ kí ó jẹ́ kókó nínú ìgbésí ayé wa.
4. Ìtẹríba fún Ìpè Ọlọ́run (Obedience to God's Call):
Nígbà tí Jésù pè é lẹ́bàá òkun, ó fi ọkọ̀ àti iṣẹ́ apẹja rẹ̀ sílẹ̀ lójúkan náà láti tẹ̀lé Jésù. Èyí kọ́ wa láti jẹ́ olùgbọ́ràn sí ìpè Ọlọ́run láìjáfara, ninu ohun yòówù ti kí ó baa ná wa.
5. Ìfaradà nínú Ìpọ́njú (Endurance in Suffering):
Jòhánù faradà ìgbèkùn ní erékùṣù Pátímọ́sì nítorí ìhìnrere. Dípò kí ó kùn tàbí kí ó juwọ́ sílẹ̀, ó lo awọn àkókò náà láti tẹ́tí sí Ọlọ́run, èyí tí ó fa ìfihàn ńlá tí o rí nínú ìwé Ìfihàn. Èyí kọ́ wa pé Ọlọ́run lè lo àkókò ìsòro wa láti fún wa ní ìran ọtun.
6. Ìfọkànsìn sí Jésù (Devotion to Jesus):
Jòhánù ni a mọ̀ sí "ọmọ-ẹ̀yìn tí Jésù fẹ́ràn." Èyí kò túmọ̀ sí pé Jésù kórìíra àwọn yòókù, ṣùgbọ́n ó fi hàn pé Jòhánù súnmọ́ Jésù pẹ́kípẹ́kí. Èyí kọ́ wa láti wá àjọṣepọ̀ tó dán mọ́rán pẹ̀lú Olúwa wa.

Àwọn ẹ̀kọ́ wọ̀nyí fi hàn pé ìgbésí ayé tí ó bá tẹríba fún Kristi yóò lárinrin, yóò nípá, yóò sì jẹ́ ìbùkún fún aráyé.

----------------------------------------
Ẹ Fi comment yin s'ọwọ si abẹ post yi. Itan igbesi aye Jakọbu arakunrin Johanu ni a o ma gbe yẹwo ni ọsẹ ti o n bọ bi Oluwa ba fẹ.

Lati le ma ri awọn
audio, video ati
awọn pdf ẹkọ wa gba,
Ẹdarapo mọ Whatsapp
group ise-iranse yi.
Pelu Whatsapp Link 🔗 yi:

https://chat.whatsapp.com/F7TSdwr1fKh1wKO8HXjIKw?mode=gi_t

WhatsApp +2348124247703.
𝑶𝒍𝒂𝒔𝒖𝒏𝒌𝒂𝒏𝒎𝒊
𝑨𝒍𝒂𝒃𝒊 𝑱𝒆𝒔𝒖𝒎𝒃𝒐.

Address

Ibadan

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Bttop Media "Epada si oju ona igbaani" posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Place Of Worship

Send a message to Bttop Media "Epada si oju ona igbaani":

Share