03/06/2026
Čtvrtek 4. 6. 2026, Slavnost Těla a Krve Páně, Zlaté Hory, farní kostel Panny Marie Nanebevzaté:
17.30 Modlitba svatého růžence a zpověď
18.00 Slavnostní Mše Svatá
18.30 Adorace ke cti Těla a Krve Páně s požehnáním celému městu
Modlitba před rozjímáním Božího Slova:
Bože, který oživuješ, chci se vystavit působení tvého slova.
Otevři mé oči a uši, abych tvému slovu rozuměl.
Otevři mé srdce, aby se mne tvé slovo dotklo.
Otevři mé ruce, aby tvé slovo bylo pro ostatní poznatelné.
Pro toto všechno si vyprošuji tvého posilujícího Svatého Ducha.
Amen.
První čtení
Dal ti pokrm, který jsi neznal ani ty ani tvoji otcové.
Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš řekl lidu: „Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil, aby tě zkoušel, aby poznal, co je v tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne. Pokořil tě, dal ti pocítit hlad a nasytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani tvoji otcové, aby tě poučil, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk může žít vším, co vychází z Hospodinových úst. Nezapomeň tedy na Hospodina, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví, který tě vedl po velké a strašné poušti, kde byli ohniví hadi a štíři, po pustiny bez vody, který pro tebe vyvedl vodu z nejtvrdší skály, který tě sytil na poušti manou, kterou tvoji otcové neznali.“
Mezizpěv
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina! Nebo: Aleluja.
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina,
chval svého Boha, Sióne,
že zpevnil závory tvých bran,
požehnal tvým synům v tobě.
Zjednal tvému území pokoj
a sytí tě jadrnou pšenicí.
Sesílá svůj rozkaz na zemi,
rychle běží jeho slovo.
Oznámil své slovo Jakubovi,
své zákony a přikázání Izraeli.
Tak nejednal se žádným národem:
nesdělil jim svá přikázání.
Druhé čtení
Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Kalich požehnání, který žehnáme - není to účast v Kristově krvi? Chléb, který lámeme - není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě.
SEKVENCE
Chval, Sióne, Spasitele,
chval Pastýře z duše celé
hymnami a písněmi.
Boha člověk nedochválí.
I nejodvážnější chvály
před ním úctou oněmí.
Budiž dán dík spravedlivý;
životodárný a živý
chléb dnes budiž oslaven.
Chléb, jejž u jednoho stolu
jedlo dvanáct apoštolů
z rukou Páně v onen den.
Plně, zvučně ať zní chvála,
jíž se duše rozjásala
vděkem k Bohu nad námi.
Dnes buď s láskou vzpomínáno,
jak poprvé bylo dáno
k hodům lásky pozvání.
Hostina nového Krále
novou smlouvou nenadále
končí provždy starý čas.
Místo stáří novost dýchá,
pravda pod lží neutichá,
noc ozářil prudký jas.
Kriste, slov tvých pamětlivi:
„Co já činím, čiňte i vy,“
památku tvou slavíme.
Dle tvé vůle k naší spáse
spočívá i oběť naše
ve chlebu a ve víně.
Křesťanům je pravda dána:
Chléb se stává tělem Pána,
víno jeho krví jest.
Duch nechápe, nevidí to,
co je živé víře vryto
nad řád běžných lidských cest.
Pod různými způsobami
v znameních skryt žije s námi
nejdražší dar na zemi.
Nápoj krve, pokrm těla,
v každém Krista plnost celá
přes dvě různá vzezření.
Vezmi z něho, bude celý.
Nezlomí se, nerozdělí,
nedotčen, ač přijímán.
Přijmeš ty a přijme jiný,
přijat ústy nesčetnými
trvá tak, jak byl nám dán.
Dobří, špatní přijímají,
úděl nestejný však mají,
život nebo prokletí.
Špatným smrt a dobrým žití,
hleď, jak různé mohou býti
plody téhož přijetí.
Když kněz svátost v rukou láme,
věř, že změna nenastane,
že i ve zlomečku máme
to, co celek ukrývá.
To jen tvářnost změnila se.
Svátost přetrvává v čase
v neměnné síle i kráse,
živá, věčná, zářivá.
* Chléb andělský dostáváme,
pokrm na cestu v něm máme,
jídlo Božím dětem dané,
chléb, jenž neháže se psům.
Chléb v obrazech zvěstovaný,
jako Izák v oběť daný,
Beránek obětovaný,
mana daná praotcům.
Pastýři náš, chlebe pravý,
smiluj se, vrať duším zdraví,
chraň nás, Pane obětavý,
dej nám poznat v světle slávy
věčný život v nebesích.
Všemohoucí, Svrchovaný,
kéž zasedneš k stolu s námi,
kéž jsme, Kriste milovaný,
spoludědici nazváni,
účastníky svatých tvých.
Evangelium
Mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl zástupům: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“
www.farnostzlatehory.cz
