Moravskoslezská Křesťanská Akademie Zlín

25/08/2015

Vzpomínky na první světovou válku - Přednáška člena Zlínské MSKA Ing.Mgr. Karla Mikuláška, která proběhla 28.5. v Klášterní Budově Regina.

Před sto lety se svět ocitl v diplomatickém kolapsu. Stačily dva výstřely a padesát milionů lidí rukovalo na frontu, osm milionů zahynulo v zákopech první světové války v blátě, sněhu, zásahem kulky, probodnutím bodákem, roztržením granátem...Téměř z každé obce našeho regionu pocházeli muži, kteří bojovali na ruské a italské frontě v první světové válce. Před časem ještě civilisté, nyní oblečeni do uniforem zakusili s puškou v ruce křest ohněm, a pokud přežili první seznámení s válkou, učili se „za chodu“, jak se chovat v boji. Sužováni zimou, deštěm, mrazem a nemocemi přežívali v zákopech, opět útočili a čelili dalším ofenzívám nepřítele. Těmto mužům, mezi nimiž má mnoho současníků své předky, jsou věnovány přednášky Ing. Mgr. Karla Mikuláška, kapitána v záloze, bývalého dlouholetého předsedy místní pobočky Moravskoslezské křesťanské akademie ve Zlíně.

Karel Mikulášek se již několik let zabývá shromažďováním materiálů o válečné historii pěších pluků doplňovaných z našeho kraje z období první světové války. Navštěvuje různé archivy, kde studuje zachované dokumenty, které pak pečlivě zpracovává. Úzce také spolupracuje s Vojenským ústředním archivem v Praze. Výsledky své badatelské mravenčí práce, kterou málokdo v dnešní době dovede ocenit, postupně shrnuje do jakýchsi souborů archivních materiálů, podle nichž pak připravuje přednášky.

První se konala na konci letošního ledna v Hřivínově Újezdu. Byla spojena s výstavou věnovanou první světové válce. Přednáška měla v obci velký ohlas (psalo se o ní i v denním tisku). Přišlo si ji poslechnout více než padesát občanů, kteří projevili zájem o válečnou historii.

Oč větší muselo být pro přednášejícího zklamání na „domácí půdě“, které prožil ve čtvrtek 28. května v sále klášterní budovy Regina, kde na jeho přednášku s názvem „V zákopech 1. světové války – italská fronta“ přišla jen desetina z počtu hřivínoújezdských občanů. Téměř dvouhodinový referát o válečné době doplněný světelnými obrazy zachycujícími válečnou vřavu na frontě na několika desítkách dobových fotografií ukázal na profesionalitu Ing. Mikuláška, s jakou se věnuje danému tématu. Když četl autentické dopisy vojáků z fronty domů, člověk si uvědomoval absurditu války. A dnes po stu letech jako bychom na hrdiny první světové války zapomněli, jako by nám byli lhostejní.

Je potěšitelné, že Město Zlín navrhuje Ing. Mgr. Karla Mikuláška k udělení plakety Ministerstva obrany „Péče o válečné hroby“.

Josef Pala

Tento program se koná za
finanční podpory města Zlína

19/02/2015

Podruhé o islámu
Už podruhé v krátké době byla ve farnosti sv. Filipa a Jakuba řeč o islámu. Ve středu 18. února 2015 po večerní mši svaté besedoval s farníky v klubu Pod kanoí ředitel Orientálního ústavu Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Jeho přednáška, kterou zorganizovala zlínská pobočka Moravskoslezské křesťanské akademie spolu s Mladými lidovci, měla název Politický islám.
Zatímco bratr Šimon na první přednášce 8. ledna přivezl do Zlína spíše praktické zkušenosti se zoufalou situací, popravováním a pronásledováním křesťanů v některých muslimských zemích, Ondřej Beránek poskytl více teoretických poznatků. Přiblížil zlínským posluchačům islámské náboženství v obecnější rovině a v širších souvislostech.
Ředitel Orientálního ústavu zmínil klasický islám, jehož historie se píše od 7. století, i tzv. moderní islám, jehož počátky sahají ke konci 18. století. Tento moderní islám Ondřej Beránek dále dělí na tradicionalistický, modernistický a politický islám, přičemž politický islám je pro něj totéž, co se dnes běžně označuje za islamismus. Ten zaznamenává značný nárůst zhruba od 70. let 20. století.
Během více než hodinové diskuse Ondřej Beránek mimo jiné připustil, že ve věci dalšího působení islámu v Evropě není úplný optimista, nicméně spíše uklidňoval před zveličováním problémů, na němž mají podle něj hlavní zásluhu média. „Způsobem, jakým média o situaci informují, jsou spolupachateli teroristů,“ řekl. Domnívá se, že velká většina muslimů v Evropě je mírumilovných. Mohlo by však dojít k jejich radikalizaci. Násilí, kterého se islamisté někde dopouštějí, je podle Ondřeje Beránka jen malý procentem ze všech zločinů, které se každodenně na celém světě odehrávají.
Vojtěch Cekota

19/02/2015

Aktuálně...

14/02/2015

09/01/2015

09/01/2015

Bratr Šimon hovořil o současném krvavém pronásledování křesťanů

Na veřejnosti vystupuje pod pseudonymem „bratr Šimon“. To proto, aby si na ambasádách některých rizikových zemí nezavřel cestu k možnosti získat do nich na své skutečné jméno vstupní vízum. Protože informace, které v těchto zemích zblízka získává a o které se potom dělí s posluchači doma, jsou mnohdy děsivé a v očích západního světa těmto režimům dobré jméno určitě nevytvářejí.
Bratr Šimon je místopředseda občanského sdružení Pomoc pronásledované církvi, které má sídlo v Jindřichově Hradci. Spolu s dalšími aktivisty monitoruje už čtrnáct let situaci v zemích, v nichž dochází k největšímu pronásledování křesťanů, a snaží se jim pomáhat. Sdružení spolupracuje s mezinárodní misijní organizací International Christian Association (ICA). Na téma pronásledování křesťanů ve světě hovořil bratr Šimon také na besedě, kterou uspořádala zlínská pobočka Moravskoslezské křesťanské akademie ve čtvrtek 8. ledna 2015 v přednáškovém sále klášterní budovy Regina.
Řeč byla zejména o Sýrii, Iráku, území ovládaném Islámským státem (ISIS), o Eritreji, Nigérii, kde věrní křesťané i v dnešní době ve velkém počtu přicházejí pro svou víru o majetek i o život. Není to nic až tak překvapivého, Kristus na pronásledování své učedníky připravoval: „Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno… a někteří z vás budou zabiti“ (Lk 21,12.16).
Bojovníci ISIS chodí podle bratra Šimona dům od domu a označují arabským písmenem „n“ stavby, ve kterých žijí křesťané. Ti mají možnost buď uprchnout, nebo jsou vyvražděni, případně jsou podrobeni muslimské nadvládě a musí platit zvláštní daň. Bratr Šimon popisoval otřesné případy uřezávání hlav křesťanům v Nigérii příslušníky hnutí Boko Haram a zmiňoval i konkrétní zážitek šestadvacetileté Moniky, která s prořízlým hrdlem toto řádění jakoby zázrakem přežila…
„Pronásledování je nepředstavitelně kruté. Lze tomu porozumět jen z hlediska věčnosti,“ zdůraznil bratr Šimon.
Co je příčinou tak velké nenávisti vůči křesťanům na mnoha místech světa? Bratr Šimon řekl: „Znám mnoho muslimů, dokonce jsme u nich i bydleli. Jsou to lidé přívětiví a velmi pohostinní. Když však do jejich vesnice přijde někdo, kdo jim začne vymývat mozky a říkat, že aby byli skutečnými muslimy, musí bezvěrce (=nemuslimy) likvidovat, najednou začnou útočit na ostatní, podle nich bezvěrce. Bezpochyby je to součást islámu, který to má v sobě zakotveno. Problémem dnešního světa, Evropy, je to, že pro takzvanou politickou korektnost se politici tyto věci obávají říci.“
O aktivitách sdružení Pomoc pronásledované církvi se dozvědí zájemci více na internetových stránkách www.hlas-mucedniku.cz.
Vojtěch Cekota pro Život Farnosti

Oficiální stránky občanského sdružení Pomoc pronásledované církvi.