Římskokatolická farnost Vratislavice nad Nisou

14/06/2026

11. neděle v mezidobí - mše svatá
Dnešní, trochu podmračené počasí nijak nezkalilo radost z toho, že jsme se mohli opět sejít v našem krásném, opraveném kostele k naslouchání božímu Slovu a slavení Eucharistie. Sloužil nám otec Václav, který nás svým jemným humorem a hlubokou znalostí historie i kulturních a filosofických souvislostí provedl dnešními čteními. Dnes jsme hovořili o smlouvách Starého a Nového Zákona, co je formovalo a v čem jsou rozdílné. Otec Václav vyzdvihl, že společenství Starého zákona funguje na základě kolektivní paměti či kolektivního zážitku vyvedení z Egypta. Tím druhým základním pilířem je smlouva z hory Sinaj. Ta je celkem jasně daná, pokud se Boží lid bude chovat správně, zůstane v zaslíbené zemi, kterou obdrží. Smlouva stále platí a jejím důkazem je existence státu Izrael, i když se všemi konflikty a napětími. Jakou smlouvu má s Bůh s novozákonním lidem? Boží lid Nové Smlouvy stojí na událostech Vzkříšení a seslání Ducha svatého. Jestliže ve Starém zákoně je obsahem smlouvy setrvání národa v Zaslíbené zemi, novozákonní smlouva má „vnitřní“ charakter. Neprojevuje se držením území či jinak hmotně, ale křtem se vytváří nové společenství, stojící na nauce o ospravedlnění. Církev pak žije z tohoto vnitřního života. Každý z nás je pak povolán dodržovat tuto smlouvu s Hospodinem tím, že budeme naplno žít novým, křestním životem. V souvislosti se vznikem novozákonního společenství se otec Václav dotkl i otázky založení prvních církevních obcí, například v Antiochii. Ty jsou dnes autokefálními, pravoslavnými církvemi a u vzniku každé s těchto starobylých církví stál některý z apoštolů. Pojednal také o vzniku římské církevní obce, ke které se hlásíme jako k té hlavní. To je jen zlomek toho, co zaznělo v oslovujícím kázání otce Václava, kterému, jako vždy, nechyběl humor a pohled v širších a leckdy nečekaných souvislostech. Zpívali jsme písně z Hosany, které udělaly všem velkou radost a dotvořily radostnou atmosféru dnešní, požehnané neděle.

10/06/2026

Desátou neděli v mezidobí jsme se letos podruhé sešli v zaplněném kostele Nejsvětější Trojice. Slovem i Eucharistií nám sloužil otec Michal. V kázání jsme se zaměřili na čtení z proroka Ozeáše, který prorokoval v království severního Izraele v polovině osmého století před naším letopočtem. Vztah Boha a Izraele je přirovnáván k manželství. Prorok Ozeáš sám žije ve velmi problematickém manželství s prostitutkou, která je mu nevěrná, poté odchází z domu a nasleně upadá do otroctví, ze kterého jí Ozeáš vykupuje. Tyto těžké situace pak Ozeáš vztahuje na situaci Boha a Izralele. Napomíná boháče, kteří utiskují chudé, káže proti upadlé morálce národa a odpadu od víry. Pokud se národ nevrátí k Bohu a nebude na něj spoléhat, naplní se hrozba asyrského vpádu. K tomu nakonec dochází v roce 722 př. n.l a v té době zřejmě umírá i Ozeáš. Spiritualita proroka Ozeáše je i spiritualitou Ježíšovou, který proroka přímo cituje. Bůh chce vztah, lásku, odpuštění a ne oběti. Ve čtení z evangelia vchází Ježíš do Matoušova domu. Jistě v něm byla řada nepoctivě nabytých věcí či peněž a Matouš sám asi nebyl úplně sympatický člověk. Setkání s Ježíšem ho ale zasáhne a Ježíš z něj později učiní apoštola. Nakonec sepisuje i evangelium, kde sám popisuje toto setkání dosti skromně. Co tato čtení znamenají pro nás dnes? Na konci mše se dříve říkalo latinsky: ite missa est (missa = mše), což znamená vlastně: Jděte, jste posláni. Posláni k čemu? Jsme na mši abychom si uvědomili, že jsme posláni k lidem proto, abychom na ně nahlíželi s postojem přijetí a ne odsuzování či zařazování. A pokud nám to nejde, vzpomeňme si třeba na Ozeáše a na jeho přijetí nevěrné ženy. Radostná neděle pak pokračovala živým povídáním před kostelem a telefonátem našemu farníkovi do zahraničí.
Foto: otec Michal slouží slovem i Eucharistií, jako společenství fungujeme i na dálku - telefonát s naším farníkem do dalekého zahraničí

05/06/2026

03/06/2026

Slavnost Nejsvětější Trojice - poutní mše svatá 31.05.2026
V neděli vyvrcholilo v naší farnosti jakési intenzivní duchovní „třídenní“. Vše začalo v pátek večer hojně navštívenou Nocí kostelů, která probíhala paralelně v obou vratislavických chrámech. Druhý den v sobotu se vydala řada z nás do Jablonného v Podještědí na pouť k paní Zdislavě. Pěšky putoval do Jablonného dokonce sám otec arcibiskup Stanislav, kterého provázel náš trvalý jáhen Michal. V neděli jsme se sešli v kostele Nejsvětější Trojice, kam se na léto přesouváme. Hlavním důvodem byla ale samozřejmě slavnost Nejsvětější trojice, která znamená pro naši farnost poutní mši svatou, díky zasvěcení kostela. Společenství sloužil otec Michal, který měl za sebou intenzivní týdenní kolečko veřejných vystoupení v rozhlase i divácky sledovaném televizním pořadu na téma relikvií, které stále rezonuje. Mše svatá byla hojně navštívená, hrálo se na kytaru a zpívalo z Hosany. Poté si stoupl na kazatelnu otec Michal a pronesl opravdu skvělé a svěží kázání na téma Boží Trojice. Kdo si ho poslechl, odešel jistě velmi obohacen. Zamýšleli jsme se nad tím, jaký může být Bůh v lidských zkreslených a nesprávných představách. Bůh vzdálený, ke kterému se nějak blížíme naším slzavým údolím. Bůh, který trestá a soudí, Bůh práva a morálky, kde se bojíme, zda jsme obstáli. To ale není křesťanství. Alegoricky, ale v podstatě správně a výstižně ukazuje Boha barokní oltářní obraz v našem kostele. Na něm je klasicky zobrazena osoba Syna v družném rozhovoru se starší osobou Otce a těsně nad nimi je Duch v podobě holubice. Prostě společenství osob. Křesťanství je důvěrný vztah, který vytváří něco nového. Kdo nechce jít touto cestou, pak je souzen. Soudí totiž sám sebe tím, že setrvává v představě božího soudu krutého boha. Bůh ale miluje celý vesmír, celé ty miliardy let. Začalo to uhlíkem, vodíkem či plazmou a teď tu spolu mluvíme a myslíme. Celé je to o vztazích, stále se něco k něčemu či někdo k někomu vztahoval. Život Trojice je vlastně neustálý proud vztahů. A ve vztazích vzniká různost a pestrost a zároveň i něco kvalitativně nového. Dnes možná hledíme do budoucna trochu s otazníkem, co přijde? Jaký bude svět s umělou inteligencí? Ale stejně tak jako se nemáme bát Boha se ani nemáme bát vstupovat do nových vztahů i postojů. Hezky je to vyjádřeno v druhém čtení, zkrátka…“buďte v klidu, mějte se rádi, protože Bůh vás má rád …a pozdravte jeden druhého křesťanským políbením. To je jen zlomek toho, co zaznělo v skvělé homilii otce Michala.

Po radostné slavnosti jsme se odebrali na farní dvůr, kde jsme si povídali, prohlíželi obrazy, které malovali naši farníci Hynek a Honza. K dispozici byla spousta sladkého pečiva, kávy, čaje, limonád i piva. Miloš nandával na talíř za symbolickou cenu jelení guláš s těžko uvěřitelnými porcemi masa. Byla to překrásná nedělní slavnost.

03/06/2026

Noc Kostelů 29.05.2025
Letošní Noc kostelů opět přilákala do Vratislavic stovky návštěvníků. Jako již tradičně byl pro veřejnost otevřen kostel Nejsvětější Trojice i kaple Vzkříšení. A co se tam ten večer dělo?
Vratislavické děti nám zpívaly a hrály - a jako vždycky naplnily kapli spoustou radosti a nevyčerpatelné energie! Naopak vážné téma přinesl bývalý vězeň Jarda, který nám vyprávěl o své cestě od zločinu k nové naději. Komentovaná prohlídka pak nabízela možnost lépe porozumět významům skrytým do obrazů, vitráží a dalších uměleckých děl v kapli.
V kostele byla pro návštěvníky připravena řada aktivit včetně ukázky používání kadidla. A samozřejmě ani letos nechyběl náš oblíbený sbor Gospel Generation s hudbou, která se dotýká srdce!
Opět byla otevřena kostelní věž a výstup nahoru přilákal mnoho zájemců.
Na koho už toho bylo moc, mohl se občerstvit v kavárně na farním dvoře a poté zajít do sálu na vernisáž obrázků libereckého výtvarníka Pepy Vaníčka a jeho přátel.
Večer byl plný krásných setkání a báječné letní atmosféry! Díky všem, kdo přišli!

03/06/2026

SVATODUŠNÍ VIGILIE 23.5.2026 - ještě jedno malé ohlédnutí za krásnou akcí... v sobotní večer jsme se shromáždili kolem planoucího ohně, abychom naslouchali evangeliu. Četlo se podobenství o služebnících čekajících na pána, až se vrátí ze svatby. Krásnou souhrou okolností se Petr Šabaka (který vigilii předsedal) zrovna vrátil ze svatby. A tak nás všechny usadil v kapli, opásal se a obsluhoval nás při vznešené hostině - mši svaté. Za svitu svící jsme se společně modlili, zpívali a volali k Duchu Svatému. Pak byli ještě všichni zváni do sálu na občerstvení a chvíli sdílení. Díky všem, kdo pro nás tento obřad připravili!

26/05/2026

Slavnost Seslání Ducha svatého ve farnosti Vratislavice.

Dnešní neděli bylo v kapli viditelně méně dětí a mladých rodin a nebylo divu, děti měly svůj oblíbený Dětský den U obrázku. To byl také důvod, proč musel otec Petr odsloužit mši bez průtahů, protože právě dětem jel na dětský den sloužit. Přestože byla homilie nedlouhá, hovořil otec Petr o Duchu svatém mimořádně hluboce. Zamysleli jsme se, jak odráží svatodušní téma dnešní čtení a co nám ukazují. Systematický Lukáš v prvním čtení zachycuje podrobným výčtem národností přítomných události seslání Ducha svatého misijní úsilí církve, která zasáhne celý tehdejší známý svět a jeho centrum, samotný Řím. Evangelium i druhé čtení ukazují zase na význam společenství. Spolu s otcem Petrem jsme se zamýšleli nad Duchem jako dárcem života, bez něhož by žádný život nebyl možný. Duch svatý je také darem i osobou a nositelem každého společenství. Domyšleno do konce, všichni žijeme v tomto duchu, je tedy vlastně nesmyslné být si navzájem nepřáteli. V běžném životě není jistě možné být s každým nejlepší přítel. Měli bychom se ovšem snažit přijímat se navzájem se svými různými vlastnostmi, odlišnými názory a (což je v dnešní době navýsost aktuální) i odlišnými politickými postoji. V homilii zazněla spousta krásných a hlubokých myšlenek o Duchu svatém. S Duchem svatým chceme žít v úzkém společenství a nechat Ho, aby vedl naše životní cesty.

17/05/2026

Dnešní neděli proběhla ve Vratislavicích mše svatá pro děti. Rytmické písně zajistila naše tradičně skvělá schola, která nás vedla písněmi z Koinonie i z dodatků ke Kononii hrou na kytaru a violoncello. U stolu slova i chleba nám sloužil vojenský kaplan Petr Šabaka, je tedy jasné, že homilie byla velmi živá a velmi názorná 😊. Tentokrát si jako kazatelskou pomůcku přinesl otec Petr velký vysavač. A co má tedy společného vysavač s naším životem víry? Ukázalo se, že Petr nemá jen tak obyčejný vysavač, ale přímo „Boží vysavač“. Na začátku velikonoční doby jsme se totiž poznamenali popelem a vyznali jsme, že jsme prach a v prach se obrátíme. Náš Pán nás ale svou smrtí a vzkříšením přišel přitáhnout k sobě. A činí tak skrze mocné vanutí Ducha Svatého (což nám názorně připomíná proud vzduchu ve vysavači, který vysává prach). Duch svatý je tím, kdo způsobuje, že jsme k Pánu přitahováni. Na nás je, se tomuto proudu Ducha svatého nevzpírat, ale nechat se klidně Božím vysavačem „vysát“ do Ježíšovy blízkosti. A téma vysavače pak pokračovalo i během ohlášek, kdy Zuzka pozvala společenství k účasti na úklidu kostela, který proběhne ve středu 20.05. V neděli 31.05. totiž zahájíme „letní sezónu“ v kostele, kde proběhne poutní mše svatá u příležitosti slavnosti Nejsvětější Trojice. Ohlášek byla řada, protože květen je tradičně „nabitý“ událostmi a akcemi. Krásná neděle pak pokračovala dole v sále u kávy, sladkého pečiva, ale hlavně u společného povídání. K dispozici byly i knihy po Václavovi, které bylo možno si odnést domů a případně i něco přispět. A jednalo se o skutečně skvělé knihy.

01/05/2026

Noc kostelů letos opět naplno i ve Vratislavicich nad Nisou! V obou vratislavických kostelech bude možno zažít skvělý program - viz plakátek. Udělejte si čas a určitě přijďte... Bude to stát za to!