02/06/2026
Proč je podle kardinála Maria Grecha naslouchání klíčem k budoucnosti církve? Co může synoda změnit a jakou šanci má víra v sekularizované Evropě? O papežích, politice i české naději mluví s Ondřejem Talašem.
Přepis rozhovoru a video s českými titulky najdete v komentáři.
Mnozí si myslí, že synodalita mění způsob řízení církve, je to tak? Budou ji nyní místo papeže a jeho kurie vést věřící z našich farností?
Podívejte, úvaha o synodalitě je úvahou o církvi. Tedy místo otázky „co je to synodalita“ se můžeme ptát „kdo je to církev?“. A odpověď, kterou s vámi mohu sdílet, je odpověď, kterou nám dává Druhý vatikánský koncil? Ten má přímo dokument o církvi. Církev je svatý Boží lid. A když říkáme svatý Boží lid, znamená to všechny pokřtěné. Samozřejmě v tomto těle, v této církvi, existují různá povolání a různé služby. A je zde tedy také hierarchická služba. Tím mám na mysli biskupy spolu s kněžími a jáhny. To je církev. Co je tedy synodalita? Synodalita znamená, že celý Boží lid, všichni pokřtění, jsou povoláni ke společné cestě. Avšak pod vedením pastýře. Tedy pastýř v církvi není úřad, který poroučí, že? Ale je to úřad, který vede, který pomáhá a který kráčí se stádem. Papež František se odvážil říci, že pastýř je ten, kdo kráčí před stádem, uprostřed stáda i za stádem. Pokud mi tedy položíte otázku, zda to mění způsob řízení církve? Mohu vám říci ano, ale s určitou výhradou. Protože biskup zůstane tím, kdo nakonec zajišťuje, že svatý Boží lid kráčí po správné cestě. Ale ne sám. Společně s členy své církve. Tedy i nasloucháním svému stádu.