19/05/2026
V sobotu měl v Trutnově kázání náš kazatel Ivan Michalec o tom, jak přistupujeme ke svému Bohu. 💁♂️
Samozřejmě, ze vztah s Bohem je pro každého jedinečný a někdy nejsou striktně daná pravidla. Ale tím co děláme, často vyjadřujeme, jak moc nám na Bohu záleží. Například z hlediska „našeho času“ nebo „finančních darů“.
2 Korintským 2 kap.9 verš - „Každý ať dává, podle toho, jak se ve svém srdci rozhodl, ne s nechutí ani z donucení, vždyť radostného dárce miluje Bůh.“ 📖
Kolik času vlastně věnujeme Pánu Bohu? Jak často s Ním mluvíme? Dáváme Mu to nejlepší co máme? A hlavně, děláme to všechno opravdu z lásky a dobrovolně?
Poslední otázka možná může působit trochu extrémně, ale pojďme se nad ní společně zamyslet. To, že s Bohem trávíme čas je naše iniciativa, část dne na kterou se těšíme, ale jak to ale vypadá v realitě? Často odkládáme modlitbu i čtení Bible na později, protože musíme ještě umýt nádobí, dodělat projekt do práce, nebo se naučit na důležitý test. Co když aspoň pro jednou odložíme tyto "neodkladné" záležitosti a dáme přednost Bohu?! Dokážeme to? 🤔
S financemi je to v určitém ohledu jiné, ale vlastně se to v jednom zásadním principu neliší. Když dáváme někomu „Dárek k narozeninám“, tak se taky těšíme, že mu tím uděláme radost, tudíž i my sami z toho máme radost. Máme také radost z darů, které dáváme Bohu? Máme s ním takový vztah, máme ho tak rádi, že nás to potěší - darovat čas, schopnosti, finance?!
Dar by měl být vždy darován svobodně a s chutí, jakákoliv neochota a nevole přináší přece znehodnocení. 🙌
Možná se nám to zdá zvláštní, ale naši prarodiče dávali Bohu úmyslně ty nejnovější mince a nejhezčí bankovky, přestože měly úplně stejnou hodnotu. Chtěli mu dát to nejlepší co mají, nejen to, co zbyde po ostatních, a my bychom si z nich měli vzít příklad.
Všechno patří Bohu, dáváme mu to nejlepší co máme, protože to značí ze Bůh je pro nás vším.
Amen 🙏