Historie
Matriku soběhrdského sboru z let 1783-1800 si lze prohlížet na stránkách Státního oblastního archivu v Praze:
http://actapublica.eu/matriky/praha/prohlizec/9702/?strana=
Kostel církve českobratrské evangelické
Krajina zdejší od válek husitských až do r. 1620 byla osazena českými bratry. Císařským patentem r. 1627 bylo nařízeno vystěhovati se všem obyvatelům jiného vyznání než kat
olického. Ti, kdož se nechtěli vystěhovati, přijali na oko víru katolickou, v srdci však zůstali při staré víře i dítky v ní tajně vychovávali. Zakuklení čeští bratři scházeli se k modlitbám ve stržích pod Kačím vrchem. Tolerančním patentem ( císař Josef II. - 1781 ) bylo dovoleno protestanské vyznání helvetské a augsburské. Mnoho tajných českých bratrů přihlásilo se k helvetskému vyznání jakožto nejbližšímu víře českobratrské. R. 1782 byla založena církev event. 1. června 1783 přišel první duchovní Samuel Galambosy z Uher. Modlitebna začala se stavěti 1. května 1786 a posvěcena byla 3. Fara byla vystavěna vedle kostela r. 1815. V létě 1909 přistavěna byla ke kostelu věž ve biedermayerovském a opraveny stropy.opravu navrhla a provedla fa J. Blecha z Prahy. Novostavba byla vysvěcena 1. listopadu 1909.
100 let českobratrského kostela v Soběhrdech
( Napsal Fr. uč., otištěno ve vlastiv. sbor. Pod Blaníkem XII. )
V neděli dne 23. října 1932 konal sbor církve česko-bratrsko-evangelické v Soběhrdech slavnostní shromáždění ke stému výročí postavení kostela. Kostelík ten je druhý, který byl postaven v Čechách po vydání Tolerančního patentu, postaven byl za faráře Jana Kašpara, protože původní dřevěný kostelíček byl na spadnutí. Soběhrdy mají stejnou husitskou minulost jako město Benešov, které bylo od r.1424 až 1624 husitské. Jednota českobratrská v Soběhrdech vznikla v XVI. století a založila si hned vlastní sbor. Okolí soběhrdské i benešovské má českobratrskou tradici. Třeba jmenovati zvláště Pecínov, kde se scházeli "bratří pecínovští" neboli "Mikulášenci". Jejich zakladatelem byl Mikuláš Vlasenický, sedlák z Pelhřimova. V obvodu soběhrdského sboru je i Divišov, kde žili v dobách, kdy začínala Jednota českobratrská "bratří divišovští". Sbor v Soběhrdech byl založen brzy po vydání Tolerančního patentu r. 1781. Rodiny, které sbor zakládaly, se přihlásily k vyznání reformovanému ( protestanskému ), protože vyznání českobratrské nebylo dovoleno. Sbor byl založen 17. srpna 1783, modlitebnu začali stavět 1. května 1786. Při sboru postavili také školu, a to 20. Října 1785. Prvním farářem byl Samuel Galambosy, po něm se vystřídalo do r. 1812 sedm farářů maďarského původu. První český kazatel byl Josef Šedivý ( 1812 - 1820 ) Farní budovu postavil r. 1882 farář Šoltész, farář Španiel uzavřel starý hřbitov ( kostelní ) kolem kostela a vystavěl nový hřbitov blízko za obcí, stojí tam dosud. První kostelík - dřevěný - byl vysvěcen 1787, farář Jan Kašpar jej nahradil r. 1823 kamenným, který stojí dodnes. Tento farář píše v pamětní knize sborové dojemně o tom, co všechno za tři léta zkusil, než nový kostelík postaven. Píše : "Právě v ten čas, když nížepodepsaný do církve soběhrdské evangel. reform. za duchovního přišel, totiž dne 4. ledna 1830, právě v ten čas a toho datum církev opouští po třech letech. Že za ty tři leta mnoho příjemného, ale ještě více odporného zkusiti musel, patrně každý zkušený a rozumný jeho Pán nástupník posoudí, když uvidí, a uslyší, že nížepodepsaný církev takřka z gruntu zbořenou, rozptýlenou opět dohromady spojil, oudy církve dle své slabosti vzdělal, chrám Páně docela nový vystavěl, faru obnovil a mnoho nepříjemna odstranil. Začal totiž jako každý moudrý a opatrný stavitel na obojím jak tělesným, tak duchovním stavení s pomocí Boží lásku a silný hrad - doufání v Hospodina dle žalmu 37 - 3 za základ mající. Když do církve přišel, nalezl místo kapitálu deset zlatých w/w dluhů a chrám Páně každým okamžením rozbořením hrozící. Napomínal, prosil ve jménu Božím a sebral za jeden rok od církve oudů 803 f w/w, naklanil sobě milostivě milostivou vrchnost slavně panujícího dědičného Pána panství konopišťského p. Jana knížete z Lobkovic, který všechny materiály krom vápna ke stavení nového chrámu Páně milostivě a velkomyslně darem udělil nejen ale i nížepodepsanému ad personam každoročně 75 f w/w na pivo daroval. K novému chrámu Páně založil se grunt na jméno Sv. sv. Trojice dne 20. března měsíce tisícího osmistého třicátého druhého a téhož roku dne 23. září docela hotový, posvěcený, Bohu odevzdán byl." Když přišel do Soběhrd r. 1905 farář Šebesta, byl kostelík špatný, trámy a stropy byly prohnilé, proto kostelík obnovil a dal k němu přistaviti věž ve slohu biedermayerovském. R. 1910 zazněly o první říjnové neděli na nové věži tři nové zvony, jejich jména byla Hus, Žižka a Chelčický. Za války byl zvon, který měl jméno statečného válečníka českého, zabaven na válečný materiál. Soběhrdský sbor patřil k největším v Čechách, vzdušná čára od západu k východu měřila 60 km a od severu k jihu 50 km. R. 1925 byl zřízen nový sbor v Benešově. http://www.chopos.cz/article-obec.asp?id=819 Jan Šíma, [email protected]
