Centrem našeho života je osobní vztah s Ježíšem Kristem, který roste skrze modlitbu (ora), práci (labora) a duchovní četbu (lege). prosince 2007 byl kardinálem Miloslavem Vlkem požehnán náš klášter na Bílé Hoře. Iniciativa k jeho založení vzešla ze skupiny českých sester, žijících v Opatsví Przemysl v Polsku (v Čechách již téměř 100 let žádný ženský benediktinský klášter neexistoval). V roce 2003
se 3 české sestry přestěhovaly z Polska do kláštera Venio v Mnichově, jehož formu života převzaly, protože se ukázala jako nejvhodnější pro nový klášter ve velkoměstě. Díky břevnovským benediktinům, kteří dali sestrám k dispozici Poutní místo Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, a díky Komunitě Venio v Mnichově, která na sebe vzala zodpovědnost za nově založený klášter, mohl začít příběh našeho kláštera v Praze. Od roku 973, kdy Mlada Přemyslovna založila klášter benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě (vůbec první klášter v naší zemi), se benediktinkám připisovala zásadní role při duchovním a kulturním rozvoji naší země, která byla ukončena zrušením kláštera při josefínských reformách v roce 1782. V roce 1889 založily benediktinky z Opatství Nonnberg v Salzburku klášter sv. Gabriela v Praze na Smíchově, který se pod vlivem beuronských benediktinů z kláštera v Emauzích stal vzkvétajícím klášterem vzdělaných a tvůrčích žen (především z rakouské a německé vysoké šlechty). Při vzniku republiky, v roce 1918 se ukázalo, že sestry nebyly přijaty českou společností a byly Československým státem požádány, aby se odstěhovaly do Rakouska. Vyvrcholením našeho příběhu se stal 11. červenec 2013, kdy byla o slavnosti sv. Benedikta Komunita Venio povýšena na Opatství Venio Proměnění Páně. V jeho rámci byla kardinálem Reinhardem Marxem vysvěcena na abatyši sr. Uzavřela se tím dlouhá cesta k uznání naší formy benediktinského života. Dnes jsme jedno společenství, které žije na dvou místech, pravidelně se společně setkáváme, mluvíme a modlíme se oběma jazyky, některé české sestry žijí v Mnichově a německé zase v Praze. Spojení Prahy a Mnichova v jednom společenství zažíváme jako velmi obohacující a plodné.