30/05/2026
Misijní příběh přeložený z 9. lekce anglické sobotní školy:
Zázračné peníze v Brazílii
Tarsis Gomes, devatenáctiletý student, dostával od svého otce měsíční kapesné ve výši 50 brazilských realů (v té době v hodnotě 50 amerických dolarů). Poté, co dal 5 realů jako desátek a 5 realů jako dar, mu na studijní výdaje zbylo 40 realů.
Jednu sobotu, poté co ve sboru dal desátek a dary, požádal Tarsise jeho přítel Nivaldo o pomoc s nákupem nových pneumatik pro svůj invalidní vozík. Tarsis neváhal. „Jistě, dám ti dvacet realů,“ řekl.
Poté ho o pomoc požádal i druhý přítel, Jairo. Ten zpíval v acappella skupině s názvem Communion, která právě koncertovala po sborech v Brazílii a potřebovala peníze na ubytování. „Jistě, dám ti dvacet realů,“ řekl Tarsis.
Úplně přitom zapomněl, že ten měsíc potřebuje 23 realů na zaplacení univerzitních poplatků.
O několik dní později se Tarsis postavil do fronty u bankomatu, aby si vybral peníze na poplatky za studium. Stála s ním i jeho sestra, která byla také studentkou. Právě tehdy si vzpomněl, že oněch 40 realů, které mu zbyly po odevzdání desátků a darů, slíbil svým dvěma přátelům. Začal mluvit s Bohem. „Proč Jsi mi dovolil dát ty sliby?“ ptal se a smutně sklonil hlavu. „Jak mohu pomáhat lidem, když nebudu studovat? Co mi na to řekne otec?“
V tu chvíli pocítil, že mu Bůh říká: Podívej se nahoru na bankomat. Pozvedl oči a uviděl peníze vyčnívající z výdejního otvoru bankomatu. Poté k bankomatu někdo přistoupil a vybral si peníze, ale ona bankovka v otvoru zůstala. Nemohl tomu uvěřit. Modlil se: „Pane, pokud ten bankomat použijí tři lidé a ty peníze neuvidí, budu vědět, že jsou pro mě.“
Následující tři lidé ve frontě si vybrali své peníze, ale ta bankovka tam stále zůstávala.
S modlitbou na rtech Tarsis směle předběhl frontu a přistoupil k bankomatu. Natáhl ruku a vytáhl z otvoru padesátirealovou bankovku. Všechny oči se na něj upřely. Jeho sestra později řekla, že to vypadalo, jako by ty peníze vytáhl odnikud. Jednu chvíli v otvoru žádné peníze nebyly a v příští už je držel v ruce.
Tarsis tomu nemohl uvěřit. Třásl se. Vzápětí u něj byla sestra a ptala se: „Kde jsi ty peníze našel?“
„Přímo tady,“ řekl. „Prostě vyčnívaly z bankomatu.“
„To není možné,“ řekla. „Kdyby tam byly, vzala bych si je sama.“
Tarsisovi je nyní 42 let a slouží jako vojenský policista v brazilském Recife. Lidé se ho ptají, proč mu Bůh přichystal právě 50 realů a ne více. Odpovídá: „Protože jsem nepomohl více lidem. Kdybych se nabídl, že pomůžu více lidem, Bůh by mi dal víc.“ Těch 50 realů mu dávalo dokonalý smysl: 5 realů na desátek, 5 realů na dary a 40 realů pro své přátele. „Nestaneme se chudými, když pomáháme lidem,“ řekl. „Bůh je Ten, kdo se o nás stará. Buďte věrní.“
* Podívejte se na YouTube video s Tarsisem na adrese: https://youtu.be/4aLDPRzMxZs .
