Jaká je otevírací doba?

Pondělí 09:00 - 17:00 Úterý 09:00 - 17:00 Středa 09:00 - 17:00 Čtvrtek 09:00 - 17:00 Sobota 09:00 - 17:00 Neděle 09:00 - 17:00

https://www.facebook.com/149477891577854/

Societas unitarianorum amicorum

Domů
česko
Olomouc
Societas unitarianorum amicorum

Societas unitarianorum amicorum | Olomouc
💡
Historie | Filozofie | Spiritualita
📖
Unitářský spolek s kořeny v Olomouci.
🕊️SVOBODA-ROZUM-TOLERANCE🌳

01/09/2026

Úspěšný krok do nového školního roku 2026/2027! 📚

Všem žákům, studentům, rodičům i učitelům přejeme, aby byl tento školní rok plný zvídavosti, nových přátelství a úspěchů. A až se vám bude v zimních měsících zdát ranní cesta do třídy dlouhá nebo náročná, vzpomeňte si, jak se do školy chodilo dříve!

Sdílíme s vámi jednu skvělou historickou perličku:

V roce 1465 vydal papež Pavel II. bulu, ve které povolil městu Olomouci zřídit nižší školu přímo u kostela sv. Mořice. Původní škola, kde se dospělí a mladíci učili gramatice a logice, totiž ležela mimo město — celou jednu italskou míli daleko. Cesta k ní byla v zimě naprosto neschůdná, a tak dostali Olomoučtí školu přímo pod nos, aby za vzděláním nemuseli brodit závějemi.

Ať už tedy letos do školy míříte pěšky, autobusem, tramvají nebo autem, přejeme vám, aby vaše cesta za poznáním byla po celý rok hladká, bezpečná a přinesla vám spoustu radosti!

12/08/2026

Podařilo se vám zachytit zatmění Slunce? Nám ano, pomocí odrazu. ❤️

06/08/2026

🏴󠁧󠁢󠁳󠁣󠁴󠁿 Skot olomouckým biskupem?

Před 250 lety zemřel Maxmilián hrabě Hamilton, poslední olomoucký biskup❗️

Na podzim roku 1776 – tedy přesně před 250 lety – zemřel v Kroměříži muž, jehož příjmení do olomouckého prostředí patrně nikdo nečekal: Maxmilián hrabě Hamilton, poslední biskup olomoucký před povýšením diecéze na arcibiskupství. Jak se stalo, že se potomek skotského šlechtického rodu stal jedním z nejvýznamnějších mužů moravské církevní historie?

Rod, který přišel o vlast:

Hamiltonové patřili k předním skotským šlechtickým rodům. Osud rodiny se ale zlomil roku 1688, kdy tzv. slavná revoluce sesadila katolického krále Jakuba II. Maxmiliánův děd James zůstal věrný staré víře i sesazenému panovníkovi, a proto raději odešel do bavorského exilu – tam získal titul říšského hraběte a rodina zapustila nové kořeny. Maxmiliánův otec Julius František už byl dvorním radou bavorského kurfiřta a v Mnichově se 17. března 1714 narodil i budoucí biskup.

Cesta k biskupskému stolci:

Duchovní dráha pro něj byla určena už v dětství. Vzdělání získal u benediktinů v hornobavorském Ettalu a poté v Římě, kde v letech 1734–1738 studoval na papežské koleji Germanicum-Hungaricum a dosáhl doktorátu z teologie a kanonického práva. Na kněze byl vysvěcen 31. srpna 1738.

S Olomoucí ho spojoval už titul nesídelního kanovníka, který získal 8. července 1729 – tehdy mu bylo pouhých patnáct let. Skutečně se v Olomouci usadil až později: roku 1747 se stal sídelním kanovníkem, 1751 rektorem u kostela sv. Anny a 27. listopadu 1758 generálním vikářem diecéze. Cesta ke stolci vyvrcholila 4. března 1761, kdy jej kapitula zvolila biskupem olomouckým – volbu potvrdili jak papež, tak císařovna Marie Terezie.

Hospodář a mecenáš:

Hamilton se ukázal jako pečlivý správce. Roku 1764 zahájil na popud Marie Terezie generální vizitaci diecéze, zanedbané dlouholetými válkami o rakouské dědictví. Do dnešní podoby nechal upravit zámek v Kroměříži i biskupskou rezidenci v Olomouci, rozšířil knihovnu a sbírky a zakládal nové vesnice a manufaktury – na jeho počest byla dokonce pojmenována obec Hamiltony na Vyškovsku.

Konec jedné epochy:

Maxmilián hrabě Hamilton zemřel na podzim 1776 (prameny uvádějí 17. nebo 31. října) a byl pohřben v kostele sv. Anny v Olomouci – místě, které měl za svého života nejraději. Byl posledním, kdo nesl titul olomouckého biskupa: krátce po jeho smrti bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství. Se smrtí Maxmiliána vymřel i celý mužský rod hrabat Hamiltonů – zemřel jen půl roku po svém mladším bratrovi Antonínovi.

➡️ Skot, který se stal knížetem-biskupem na Moravě, tak uzavřel nejen svůj vlastní život, ale i příběh svého rodu a jednu kapitolu olomouckých církevních dějin.

04/08/2026

Slyšíte ty zvony?

Nejsou rozeznělé z bronzu ani kovu, a přesto se jejich ozvěna nese prostorem s vahou, ze které mrazí. Rozezněl je sám čas. Přesně před 720 lety se v Olomouci na jediný, neúprosný okamžik zastavil svět. Mladičky král Václav III., poslední mužský výhonek slavného přemyslovského rodu, vtiskl svůj poslední výdech do chladného kamene. A s ním v jediném sekundovém tichu odešla celá jedna epocha.

Netřeba vzývat božstva, osud ani neviditelné síly. Nejsou zde žádná mystická kouzla, jen hluboká, čistá lidská paměť a neúprosná váha okamžiku. Existují v historii chvíle, které v architektuře našeho prostoru zanechají trvalou otiskovou jizvu. Čepel tehdy neproťala jen hrdlo mladého panovníka; rozťala samotné vlákno příběhu, který utvářel tuto zemi po celá staletí.

Když dnes projdete kolem olomouckého děkanství, ucítíte to. Ticho, které tam zůstalo, není prázdné. Je naplněné tíhou pomíjivosti, křehkostí moci a svědectvím o tom, jak zranitelné je všechno, co budujeme. Všechno, čím jsme, o co usilujeme a co milujeme, visí na neuvěřitelně tenké nitce přítomnosti.

Dnes se neskláníme před žádným nadpřirozenem. Skláníme se před časem a kontinuitou. Před vědomím, že jsme jen krátkým zábleskem v nekonečném řetězci generací, které kráčely po stejné zemi, dýchaly stejný vzduch a prožívaly své touhy i strachy. Sedm set dvacet let je v oceánu času jen okamžik, ale v paměti lidí trvá jako věčná ozvěna.

Slyšíte ty zvony? Nepovolávají k modlitbě. Připomínají nám tichou pravdu o nás samých: že náš čas je omezený, naše stopy reálné a že na každém okamžiku, který nám zbývá, záleží.

03/08/2026

Co se skrývá za zdmi olomouckého kostela Panny Marie Sněžné? Nebo spíše... co tam mohlo být? - Když dnes procházíme Olomoucí, vnímáme její dominanty jako něco samozřejmého. Historie je ale plná neviditelných vrstev a nenaplněných vizí.

Věděli jste, že dnešní barokní perla stojí kolmo na původní gotický minoritský kostel? Starý chrám musel ustoupit novým časům – byl rozebrán a na jeho místě vyrostla kolej (dnešní budova archivu AČR). Když byl pak v roce 1722 dokončen nový jezuitský kostel, mohl vypadat úplně jinak.

Thobias Gebler pro toto místo snil o něčem naprosto výjimečném. Jeho návrh se sice inspiroval slavným římským chrámem Il Gesù, ale uvnitř měl skrývat skutečný unikát: centrální posvátný prostor lemovaný apsidami. Mělo to být uspořádání, které člověka přirozeně vede do středu – nejen do středu stavby, ale i do středu vlastního nitra. K ztišení, k hledání klidu a k propojení s tím, co nás přesahuje.

Tento odvážný projekt nakonec zůstal jen na papíře a zvítězila jistota standardního jezuitského půdorysu.

Přesto má toto místo neopakovatelný genius loci. Každý prostor si totiž pamatuje nejen to, co bylo postaveno z kamene a cihel, ale i energii a sny těch, kteří ho tvořili. Nerealizované vize nemizí; vznášejí se v prostoru jako tichá připomínka lidské touhy po přesahu a kráse.

Až půjdete příště kolem, zkuste se na chvíli zastavit. Zavřete oči a představte si ten jiný, nepostavený prostor.

02/08/2026

Dnes, 2. srpna, si i v naší malé olomoucké skupině s úctou a pokorou připomínáme Památný den romského holocaustu. V tento den si připomínáme tragické události noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy došlo k likvidaci tzv. cikánského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Nezapomínáme na oběti této temné kapitoly našich dějin a uctíváme jejich památku. Je důležité si tyto události připomínat, aby se už nikdy nemohly opakovat. 😥

31/07/2026

Dnes sdílíme s trošku......pravdy... protože se blíží víkend a možná i vy potřebujete na konci týdne nějakou tu omluvu za počasí, šéfa, nebo jen za to, že je teprve pátek.

U Unitářů je Poslední soud o tom, že se bůh (bohové, paní bohová, vesmír, Zeus...) rozpláče na rameni a poprosí o odpuštění nejenom za ty komáry a špatně postavené mosty, ale i genocidy i světové historické tragédie. To zní jako teologie, se kterou se dá v pátek večer žít, co myslíte? 😉

Přejeme vám klidný, omluvný a hlavně pohodový pátek!

a

28/07/2026

Tajemství pod našima nohama: Ztracená krypta svaté Kláry

Přímo pod podlahou dnešního Vlastivědného muzea odpočívá majestátní tajemství – monumentální barokní krypta z 18. století. Je tam dodnes. Hluboká a tichá. Přesto do ní už nikdy nevkročíme. Vstup byl zabetonován a navždy jej překrylo moderní podlahové topení. Hmatatelný svět naší současnosti doslova zalil historii.

Z našeho duchovního pohledu ale ztráta fyzického přístupu neznamená, že místo ztratilo svou sílu. Naopak. Krypta se stává dokonalou metaforou pro skrytá zákoutí naší vlastní duše. Ale to, že něco nevidíme a nemůžeme se toho dotknout, neznamená, že to zmizelo. Genius loci po staletí dýchá dál pod povrchem.

Až se projdete muzeem a ucítíte teplo podlahového topení, vzpomeňte si na tu ztracenou hlubinu pod ním. Pravda a posvátno totiž nepotřebují dveře, abychom s nimi mohli být ve spojení. Jsou naší nedílnou součástí.

26/07/2026

Dokážete si představit náboženství, které vám nic nenařizuje, ale nabízí návrat k tajemství a majestátu?

Svět se mění závratnou rychlostí a s ním i způsob, jakým přistupujeme k duchovnu. Zapomeňte na stará dogmata a morální kázání. Budoucnost víry leží v prožitku, estetice a komunitě spojené čistou činností.

Prolistujte si karusel a objevte 4 klíčové pilíře, na kterých bude stát spiritualita ve 2. polovině 21. století

24/07/2026

ÚŽASNÝ OBJEV: Olomouc a transylvánští unitáři ve 30. letech

Při pátrání po pozapomenutých příbězích olomoucké historie se nám podařil opravdový unikát. V archivech jsme objevili vzácný dokument z roku 1935, který naše město nečekaně, ale o to silněji, propojuje s mezinárodním děním. Zjistili jsme úžasnu věc - tehdejší olomoucký biskup Církve československé (husitské) Dr. Josef A. Stejskal byl jednomyslně zvolen čestným vrchním radou (předsedou) unitářské církve v Transylvánii.

Proč k tomu došlo? Tamní unitáři, tvoření převážně etnickými Maďary, se po připojení k Rumunsku ocitli ve velmi těžké situaci. Čelili útlaku a nutně potřebovali mezinárodní zastání. Biskup Stejskal se rozhodl jednat. V srpnu 1935 odcestoval do Kluže a utlačovanou menšinu veřejně podpořil.

Jeho návštěva zafungovala jako důležitý diplomatický štít, který ukázal, že tito lidé nejsou ve světě izolovaní. Následné jmenování do čestné funkce pak bylo výrazem obrovského vděku za lidskou solidaritu a podporu náboženské svobody.
Co to znamená pro nás? Dokládá to, že Olomouc byla vždy skutečnou křižovatkou duchovních cest. Už ve 30. letech se v olomouckém intelektuálním prostoru aktivně žilo myšlenkami mezinárodní spolupráce a svobody svědomí. O unitářských hodnotách se zde prokazatelně mluvilo i na nejvyšších místech.

Nehledáme v tom přímé kořeny našeho současného společenství. Je to ale úžasný střípek do mozaiky kulturní paměti regionu. Těší nás připomínat, že humanismus, otevřenost a vzájemný respekt mají v Olomouci dlouhou tradici.
Budeme dál pátrat a už teď se těšíme, jaké další příběhy naše město skrývá!

Adresa

Olomouc
77900

Otevírací doba

Pondělí	09:00 - 17:00
Úterý	09:00 - 17:00
Středa	09:00 - 17:00
Čtvrtek	09:00 - 17:00
Sobota	09:00 - 17:00
Neděle	09:00 - 17:00

Internetová stránka

facebook.com

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Societas unitarianorum amicorum zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.