26/01/2025
Jaká je tvá víra zakládat se jak věříš Božímu slovu pokud věříš nad 100% více nic tě nemůže zastavit tvá víra se odvíjí jak věříš božímu slovu a jak ho příjmaš
( Př 2: 1-2 )
1. Přijmi prosím má slova, synu, moje příkazy jak poklad opatruj, 2. své ucho k moudrosti nakloň, srdce otevři pro rozumnost!
( Př 7: 1-3 )
1. Dbej na mé výroky, můj synu, příkazy mé jak poklad opatruj. 2. Dbej na mé příkazy a najdeš život, učení mé jak oko v hlavě chraň. 3. Připoutej si je k prstům, vyryj do srdce.
( Římanům 1:17 )
17Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘
( Židům 4:12 )
Neboť Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a [je] schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce.
( Mt 13: 1-30.) Podobenství o rozsévači
1. Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře. 2. I shromáždily se k němu velké zástupy. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. 3. A pověděl jim mnoho v podobenstvích: „Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. 4. A jak rozséval, padla některá [zrna] podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je. 5. Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem. 6. Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7. Jiná padla do trní; a trní vzešlo a udusilo je. 8. Jiná padla do dobré země a vydávala úrodu, některá sto[násobnou], jiná šedesát[inásobnou], jiná třicet[inásobnou]. 9. Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá!“ 10. Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ 11. On jim odpověděl: „Vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim [to] dáno není. 12. Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. 13. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou. 14. Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví, které říká: ‚Vskutku budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně hledět, a určitě neuvidíte. 15. Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a [já] je neuzdravil.‘ 16. Blahoslavené [jsou] vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. 17. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, co vidíte [vy], ale nespatřili, a slyšet, co [vy] slyšíte, ale neslyšeli. 18. Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači. 19. [Ke] každému, kdo slyší slovo [o] království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty. 20. Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá, 21. nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá. 22. Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost tohoto věku a svod bohatství Slovo dusí, a [tak] se stává neplodným. 23. Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí [mu]; ten pak nese úrodu, jeden sto[násobnou], druhý šedesát[inásobnou], jiný třicet[inásobnou].“ 24. Předložil jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno. 25. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel. 26. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel. 27. Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?‘ 28. On jim odpověděl: ‚Nepřítel člověk to udělal.‘ A otroci mu řekli: ‚Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?‘ 29. On však řekl: ‚Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním [i] pšenici. 30. Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“
