MIROVICKÝ HUSITSKÝ KOSTEL Byl postaven díky tisícům dárců a pevné vůli bratra Filipa
Táborská 243
Mirovice
39806
Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Mirovický husitský kostel zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.
Pošlete zprávu Mirovický husitský kostel:
Naše náboženská obec náleží do svazku obcí Plzeňské diecéze Církve československé husitské.
Plzeňská diecéze je jednou z pěti diecézí Církve československé husitské, a to diecézí nejrozlehlejší, táhne se od Krušnohoří na severozápadě republiky až k Vysočině na jejím jihovýchodě. Má 37 náboženských obcí. V čele diecéze stojí ordinovaný biskup, jemuž ve výkonu služby pomáhá Diecézní rada, složená ze tří vikářů (táborského, plzeňského a českobudějovického vikariátu) a laických zástupců. Při diecézi působí i Teologický poradní sbor biskupa. V náboženských obcích slouží faráři a jáhnové. Duchovní vykonávají službu ve školách, nemocnicích, domovech důchodců a dalších zdravotnických a sociálních zařízeních. Velmi úzká je spolupráce mezi diecézí a hospici (Athelas v Písku, Růže v Blatné a Náruč v Plzni). Duchovní jsou rovněž činní ve volnočasových a kulturních aktivitách. Nejdůležitější činností duchovních je ovšem činnost bohoslužebná. V souladu s celou CČSH uznávají (a vysluhují) duchovní naší diecéze sedm svátostí (křest, biřmování, pokání/smíření, večeři Páně, manželství, útěchu nemocných a svěcení kněžstva).
Liturgie se skládá ze dvou hlavních bloků (slyšení Božího slova a slavení eucharistie). V duchu utrakvistické církve, k jejímuž odkazu se hlásíme, dochází v naší diecézi k obnovení tradiční eucharistické úcty. Základním bohoslužebným textem zůstává Liturgie Karla Farského, která sice vychází z překladu římské mše, obohacuje ji však prvky převzatými z východní tradice (Liturgie sv. Jana Zlatoústého). Kromě ní nachází četné uplatnění ekumenická Limská liturgie, objevují se však i bohoslužebné útvary nové - zde zvláště připomeňme Večerní bohoslužbu opata Columcilla, inspirovanou keltskými zdroji.
V Plzeňské diecézi se prokazuje přiměřená úctu svědkům Páně. Nemodlíme se však „k nim“, nýbrž ve společenství „s nimi“, což platí i pro Ježíšovu matku Marii. Svatí jsou nám vzorem a dokladem toho, že je možné (a ke spáse nutné) následovat Cestu Kristovu. Krom světců „domácích“ (Cyril s Metodějem, kníže Václav, opat Prokop, kostničtí mučedníci), jsou připomínáni hrdinové víry mnoha národů a denominací, přičemž velkou inspirací nalézáme u pouštních Otců a v prostředí iroskotského křesťanství, jehož misionáři na našem území působili již počátkem 9. století.
