03/06/2026
🤝 ROK SMÍŘENÍ | ✝️ Bohoslužba Roku smíření v žateckém kapucínském kostele. Konec Pochodu Postoloprty Žatec. Dorazil i velvyslanec Spolkové republiky Německo Peter Reuss. ⛪️
🗨 Postoloprtský masakr byl největší poválečný masový zločin na území Československa. Odehrál se v květnu a červnu 1945 v Postoloprtech a okolí, kdy byli příslušníky československé armády a revolučních gard zadrženi, týráni a popravováni místní Němci, převážně muži. Počet obětí dosáhl až 1 600. Přesný údaj není známý, protože část těl byla pohřbena v hromadných hrobech.
🙏 Arcibiskup přivítal poutníky: Přicházíme dnes do kapucínského kostela v Žatci na závěr našeho dnešního společného putování z Postoloprt. Nohy možná cítí únavu, tělo si pamatuje kilometry, tvář možná nese prach dne. Ale právě taková cesta je dnes důležitou součástí naší modlitby smíření. Nešli jsme jen z jednoho města do druhého. Šli jsme současně krajinou paměti, místy, kde se dějiny naší země dotýkají bolesti, viny, bezmoci, mlčení i touhy po uzdravení.
➡️ V homilii Stanislav Přibyl dále řekl:
◾️Rok smíření, který si letos připomínáme v litoměřické diecézi, nás zve, abychom se nedívali na minulost ani s triumfalismem, ani s výmluvami. Ani není na co být hrdý a na co se vymlouvat. Téma smíření neotvíráme proto, že bychom chtěli někoho obžalovat, ale proto, že nás Bůh zve k pravdě, která je první krok ke smíření.
◾️Smíření mohou přinášet plačící, tedy ti, kdo si dovolí být zasaženi bolestí, i když se nestala přímo jim. Smíření nesou tiší. Smíření nesou zcela jistě milosrdní, totiž lidé, kteří nepřepisují vinu, ale také nenechají člověka navždy uzavřeného v jeho vině. A smíření zcela jistě nesou tvůrci pokoje. Ne ti, kdo se na pokoj dívají, ne jeho komentátoři, ale jeho tvůrci.
◾️Při mši přinášíme Bohu všechno, co sami neumíme uzdravit. Přinášíme mu mrtvé, známé i neznámé, rodiny, jejichž příběhy byly rozbity, mlčení, které často trvalo příliš dlouho. Přinášíme rovněž vlastní strach z pravdy i vlastní neochotu odpouštět.
📲 Odkaz na homilii v prvním komentáři.