19/05/2026
Proč nám to usmíření pořád nejde?
V těchto dnech, týdnech a posledních měsících všichni možní i nemožní lidé píší, vyjadřují se, křičí, útočí, překrucují, píší petice, volají po odplatě atd. Snad každý, kdo má klávesnici, tak do ní ťuká a ťuká.
Dodnes se bohužel nedokážeme usmířit s Němci, Rakušany, Židy, Rusy, Chorvaty, Slováky atd., protože jsme se během celého 20. století nedokázali vypořádat sami se sebou a mezi sebou, nepřijali jsme častou krutou pravdu, jsme neusmíření sami v sobě, jako lidé, rodiny, obce, národy.
Např. město Brno bylo v roce 1900 židovské, německé a české. Pak Němci vyhnali Židy, poté Češi vyhnali Němce. Co bude dál? Vyžene někdo z Brna Čechy, pokud ano, pak to budou sami Češi?
Je vždy lepší spolu mluvit, jak nemluvit, být spolu, než se míjet, pozdravit se na ulici, než se dívat jinam. Je vždy lepší a životně nutné snažit se o společnou řeč, jednání a život, všechno, co tomu pak brání, je ze zlého a musí být potlačeno. Ďábel se slávou sobě vlastní sklízí tak v naší době po 90 letech stále velké úroky ze své setby zla formou fašismu, nacismu a komunismu - jsou to úroky z lidských válek, násilí, pochodů smrti, koncentráků, nenávisti, hříchů pro člověku i lidskosti. Usmiřme se sami v sobě, ve své duši, ve svém těle, rodině, manželství, ve svém domě, zaměstnání, ulici, městě... Dokud to nedokážeme, pak budeme pořvávat jen na druhé, zcela neprávem.
Útoky na nadcházející víkendový program v Brně (Meeting Brno) jsou vlastně tak útokem jen do vlastních řad, odhalením vlastního neodpuštění, neusmíření a nepochopení ničeho. V lidských setkáních budiž oslaven a pochválen Hospodin, ďábel je veleben v nenávisti, neusmíření, lži a násilí.
Letonice, 19. 5. 2026.
(Foto: Cheb/Eger, dnes již zaniklý kostel sv. Kříže v klášterem a nemocnící, postaveno v době 1. republiky něměckými Milosrdnými sestrami sv. Kříže, po válce obsazeno a užíváno Československou armádou, zdevastováno po roce 1990, dnes zbořeno.