Farní sbor ČCE Křížlice

04/04/2026

Co se to děje? Na zemi je dnes veliké ticho. Veliké ticho a samota. Veliké ticho, protože Král spí. Země se zděsila a zmlkla, protože vtělený Bůh usnul a vyburcoval ty, kteří od věků spali. Vtělený Bůh zemřel a otřásl říší mrtvých.

Jistě jde hledat praotce lidstva jako ztracenou ovci. Jistě chce navštívit ty, kdo se nacházejí v naprostých temnotách a ve stínu smrti; jistě přichází vysvobodit z bolestí uvězněného Adama spolu s uvězněnou Evou, jako Bůh i Evin syn.

Pán k nim vešel vyzbrojen vítězným křížem. Jakmile ho praotec Adam uviděl, v úžasu se bil v prsa a na všechny volal: „Můj Pán ať je se všemi!“ A Kristus Adamovi odpovídá: „I s tebou.“ Chápe ho za ruku a burcuje ho slovy: Probuď se, spáči, vstaň z mrtvých, a Kristus tě osvítí.

Já jsem tvůj Bůh a pro tebe jsem se stal tvým synem; pro tebe a pro ty, kteří se mají z tebe narodit, nyní říkám a s veškerou mocí poroučím těm, kdo byli v poutech: Vyjděte ven. A těm, kdo byli v temnotě: Mějte světlo. A spícím: Vstaňte.

Přikazuji ti: Probuď se, spáči, přece jsem tě neučinil proto, abys prodléval spoutaný v podsvětí. Vstaň z mrtvých, neboť já jsem život těch, kdo zemřeli. Vstaň, dílo mých rukou, vstaň, můj obraze učiněný k mé podobě. Vstaň a vyjděme odtud. Neboť tys ve mně a já v tobě, jsme přece jedna nedílná osoba.

Pro tebe jsem se stal já, tvůj Bůh, tvým synem. Pro tebe jsem já, Pán, přijal tvou podobu služebníka. Pro tebe jsem já, který jsem na nebi, přišel na zem a do podsvětí. Pro tebe, člověče, jsem byl jako člověk, bez pomoci, odložený mezi mrtvé. Pro tebe, který jsi vyšel ze zahrady, jsem byl ze zahrady vydán Židům a v zahradě ukřižován.

Pohleď na můj poplivaný obličej, to jsem snesl pro tebe, abych v tobě obnovil dřívější dech. Pohleď na mé zpolíčkované tváře; to jsem snesl, abych tvou porušenou podobu obnovil opět k svému obrazu.

Pohleď na má zbičovaná záda; to jsem snesl, abych odstranil břemeno hříchů tížící tvá ramena. Pohleď na mé ruce šťastně přibité ke kmeni kříže; to pro tebe, jenžs kdysi nešťastně vztáhl svou ruku ke kmeni v ráji.

Usnul jsem na kříži a kopí proklálo můj bok. To pro tebe, který jsi usnul v ráji a nechal vyvést ze svého boku Evu. Můj bok vyléčil ránu ve tvém boku. Můj spánek tě vyvede ze spánku podsvětí. Mé kopí zadrželo kopí namířené proti tobě.

Vstaň, vyjděme odtud! Nepřítel tě vyvedl z rajské země; já už tě neusadím do ráje, ale na nebeský trůn. On tě zahnal od stromu života, který byl předobrazem; avšak já jsem sám život, a hle, jsem s tebou spojen. Určil jsem cheruby, aby tě opatrovali jako služebníci, a přikazuji jim, aby tě měli v takové úctě, jaká přináleží Bohu.

Trůn s cheruby je uchystán, nosiči jsou pohotově a připraveni, svatební komnata je vystrojena a jídla přichystána. Věčné stánky a příbytky jsou vyzdobeny, poklady věčných statků otevřeny a nebeské království je připraveno už od věků.

(Ze starobylé homilie na Velkou a svatou sobotu)
Převzato z Jezuit.cz
Obraz Andrea Mantegna

03/04/2026

Když se zdá, že je konec

Velký pátek a Ježíšova smrt na kříži.
Lidé, kteří tehdy pod ním stáli, neviděli žádné vítězství. Viděli konec. Ztrátu. Smrt člověka, do kterého vložili obrovské naděje.
Pro ně to nebyla jen těžká chvíle. Byl to pád všeho, čemu věřili.

Příběh Velkého pátku neříká, že zlo vlastně není tak zlé, utrpení že je jen zdání, že smrt nebolí. Právě naopak. Je to den, kdy je zlo opravdu zlem, utrpení opravdu bolí a smrt je opravdu smrt.

A přece v něm křesťanská víra vidí víc, než jen příběh o zklamání a nespravedlivé smrti. Velkopáteční příběh mluví o tom, že každý člověk si v sobě nese selhání, zranění, vinu, někdy i věci, které už nejdou vrátit zpět. A tak věříme, že právě tohle břemeno vzal Kristus na kříži na sebe — za nás.

Velký pátek tak není jen dnem smutku. Je to i den naděje, protože věříme, že Kristus vzal na sebe všechno, co sami nedokážeme unést.

Velkopáteční bohoslužby se konají v evangelickém kostele v Křížlicích od 18 hodin. Budeme rádi, když přijdete.



Kristus na kříži
Diego Velazquez

01/04/2026

Velká selhání většinou začínají úplně nenápadně. O tom je Škaredá středa.

Na Škaredou středu si připomínáme chvíli, kdy Jidáš přijal nabídku na Ježíšovu zradu a začal hledat vhodnou příležitost. Evangelium to popisuje jasně: souhlasil a od té chvíle hledal vhodný okamžik. Zrada tedy nezačala až veřejným činem, ale už dřív — ve chvíli, kdy bylo přijato rozhodnutí a rozběhl se jeho plán. S odstupem vidíme, že ještě bylo možné couvnout. Jenže právě v takové chvíli už člověk často nepřezkoumává své motivy, ale soustředí se spíš na to, jak svůj nový záměr dovést do konce.

Podobný mechanismus popisuje i psychologie. Závažné selhání často nezačíná jedním velkým činem, ale sérií menších kroků, na které si člověk postupně zvyká. První ústupek usnadní další. Výzkumy ukazují, že nepoctivost a překračování hranic mají tendenci narůstat postupně, ne skokově. Po určité době už pak člověk neřeší především to, co je správné, ale spíš to, jak svůj nový směr obhájit a dokončit.

Není náhoda, že se v angličtině dnešnímu dni říká Spy Wednesday. Ten název odkazuje právě na skrytou dohodu a na zradu, která ještě není vidět navenek, ale už je v pohybu. Čin se ještě nestal, ale věci už jsou v pohybu.

A právě v tom je ten biblický příběh aktuální i dnes: důležité věci se často nelámou až ve chvíli, kdy jsou zjevné, ale mnohem dřív.
U nás se této středě říkalo také Sazometná. Vymetaly se saze z komína a uklízelo se před Velikonocemi.

Tento starý zvyk může být dobrá připomínka i dnes: všimnout si včas toho, co se nenápadně usazuje nejen doma, ale i v nás. A nenechat to bez povšimnutí.

24/03/2026

🌱Velikonoce v Křížlicích
Velikonoce nejsou jen tradice, ale připomínka, že žádná tma netrvá věčně. Zveme vás ke společnému zastavení, modlitbě a večeři Páně.
___________________________________________
Pane,
děkujeme za společenství křížlického sboru a za naději, ke které směřujeme.
Prosíme, zbav nás v těchto dnech neklidu a soustředění jen na sebe.
Dej nám odvahu doprovázet Tě na cestě kříže a trpělivost čekat na to, co v našich životech i v tomto světě obnovuješ.
Prosíme za naše blízké, za sousedy i za ty, kteří v těchto dnech prožívají úzkost nebo samotu.
Provázej nás svými svátky.
Amen.
__________________________________________
Srdečně vás zveme k velikonočním bohoslužbám:
3. 4. Velký pátek
Bohoslužby s večeří Páně v Křížlicích od 18:00 hod.

4. 4. Bílá sobota
Velikonoční vigilie v evangelickémo kostele ve Strážném od 21:00 hod.

5. 4. Hod boží velikonoční
Slavnostní bohoslužby s večeří Páně v Křížlicích od 09:00 hod.

Těšíme se na setkání s vámi.🌿

28/02/2026

Modlitba a podpora pro Ukrajinu 🇨🇿🇺🇦

​Dnes jsme se sešli na náměstí v Jilemnici, abychom společně podpořili Ukrajinu. Čas plný modliteb, písní i ukrajinských duchovních básní.
​Celou akcí nás provázeli úžasní manželé Kerečanynovi. Moc hezké slovo měl Petr Maralík, starosta Jilemnice David Hlaváč, vikář CB Ondřej Petrouš a modlitbu vedl náš farář Jiří Weinfurter.

​Moc děkujeme:
🎸​Mladým muzikantům z Jablonce za jejich skvělé ukrajinské písničky.

📕​Všem, kteří recitovali a podíleli se na programu.

☕​Sboru CB Jilemnice za uspořádání a taky za úžasné ukrajinské jídlo a pití, které pro nás připravili v modlitebně. Bylo fajn si u něj pak v klidu posedět a popovídat.

💙 ​Všem, kteří dorazili. 💛

✌️Sláva všem hrdinům na Ukrajině a Bůh buď s nimi. 🙏✨

​

24/02/2026

💙Modlitba za Ukrajinu💛

Kriste Ježíši, ty jsi světlem ze světla,
ty jsi pramenem pravdy,
ty jsi počátkem spravedlnosti.

Všemi svými smysly jsi Bůh
a znáš realitu téhle války.

Bože, ty slyšíš
slova,
sliby,
zklamání,
mlčení těch, kteří byli umlčeni.
Slyšíš to kvílení sirén a dronů.

Bože, ty vidíš
ztrátu běžného života,
zmizelé kulturní poklady,
zničenou krajinu,
zpustošené stvoření.
Vidíš tu touhu po míru.

Bože, ty cítíš
dým požárů,
pach ran,
zatuchlý vzduch v úkrytech a bunkrech.
Cítíš ten chlad.

Bože, ty víš jak chutnají
skromná jídla,
prchavé polibky,
okoralé otupění a bezmoc.
Víš, jaké je zakusit vykořisťování, zradu a sobectví.

BOŽE, ty pociťuješ
co, cítí zlomená srdce,
bolest těch, kteří zůstali na pospas,
hanbu těch, kteří byli zneužiti.
Zakoušíš tohle zoufalství a beznaděj.

Bože! Věčný!
Tahle válka trvá už čtyři roky. Smiluj se!
Prosíme za oběti této války:
za civilisty, za zraněné, za truchlící a traumatizované.
Zachovej je ve své uzdravující přítomnosti.
Dej jim útěchu a ochranu.
— Kyrie (zpívané)

Prosíme za vojáky:
za lidi bojující na obou stranách.
Chraň je před krutostí,
posiluj jejich svědomí ve válečných hrůzách.
— Kyrie (zpívané)

Modlíme se za politické a vojenské vůdce:
pro blaho všech
jim dej moudrost a ochotu odložit stranou mocenské zájmy.
Veď je k opravdovému mírovému jednání.
— Kyrie (zpívané)
[...]

Kriste Ježíši,
Světlo ze Světla,
vzhlížíme k tobě.
Kéž je tvé světlo silnější než temnota.
Učiň i nás světly tohoto světa –
dnes i každý den.

Materiál zveřejněný Společenstvím protestantských církví v Evropě (GEKE / CPCE). Připravila komise pro bohoslužby a liturgii Spojené metodistické církve v Německu.

14/02/2026

Modlitba - Drahý nebeský Otče, zatím se mi dnes daří dobře. Nepomlouval jsem nikoho a neztratil jsem nervy. Nebyl jsem chamtivý, mrzutý, zlý ani sobecký. Zatím jsem za to opravdu vděčný. Ale za pár minut vstanu z postele a pak budu potřebovat hodně pomoci. Děkuji! Amen. (foto Pexels)

13/02/2026

10/02/2026

"Dobrý skutek by měl zůstat skrytý především před tím, kdo jej koná. Má být spontánní a tryskat přímo ze srdce, nikoliv z chladné kalkulace toho, co nám přinese – ať už jde o oplátku od druhého, nebo o uznání a chválu okolí. Nesnažme se svými skutky vylepšovat vlastní portrét v očích světa či v zrcadle vlastního svědomí. Proto Ježíš tak důrazně radí, abychom opustili počtářskou logiku „já na bráchu, brácha na mě“, nýbrž prokazovali dobro především chudým, to znamená těm, kteří nám to nemohou oplatit. Jen nezištnými dobrými činy se vyvažuje zlo a svět, zlem vychýlený, se vrací do rovnováhy. Pragmatický kalkul to nedokáže."
Tomáš Halík

Ježíš nám důrazně radí, abychom opustili počtářskou logiku „já na bráchu, brácha na mě“, nýbrž prokazovali dobro především chudým, to zn

29/01/2026

Od monologu k dialogu

🗣️ Psycholog James Pennebaker ve svých výzkumech prokázal, že už samotné pojmenování bolesti a její převedení do slov (tzv. expresivní psaní) ji zbavuje části její ničivé moci. Tento proces dává jasný tvar tomu, co by nás jinak vnitřně zahltilo. Vypovědět své trápení znamená vystoupit z role pasivní oběti a stát se někým, kdo svůj příběh začíná znovu vyprávět a uchopovat.

📖 Starozákonní biblická tradice k tomuto pojmenování přidává konkrétního Adresáta. V žalmech nebo u proroků vidíme, že bolest není určena pro vnitřní monolog, který člověka pohlcuje, ale pro dialog. Víra zde dává člověku právo volat a očekávat svědka. Utrpení tak přestává být „neviditelné“ – je někomu svěřeno a někým přijímáno.

✝️ Křesťanský pohled pak tohoto Adresáta poznává v Ježíši Kristu. Ten k trpícímu nepřistupuje zvenčí s radami, ale skrze vlastní zkušenost s opuštěností a bolestí. Východisko, které křesťanství nabízí, nespočívá v zázračném zmizení obtíží, ale v radikálním konci izolace. Vědomí, že Bůh v Kristu stojí uprostřed bolesti s námi, mění její kvalitu.

✨ Naše víra nám nedává moc nad tím, co nás potkalo, ale nabízí možnost o tom mluvit s Někým, kdo nás přesahuje. Rozdíl mezi monologem a dialogem je v krizi zásadní: monolog v bolesti často vede k hořkosti, dialog k postupnému uvolnění. Tím, že svou tíhu „vysíláme ven“, dáváme sami sobě šanci, že nás trápení nepohltí, ale že se postupně stane srozumitelnou součástí našeho života.

25/01/2026

Benecko z Křížlic