CASDHK.cz

29/05/2026

Přijďte nahlédnou i k nám ....
NOC KOSTELŮ
Adventisté v Hradci Králové - Nezvalova 377

28/05/2026

25/05/2026

NOC KOSTELŮ
29.6.2026 od 17:00 - 23:00hod.

22/05/2026

Znáte ten pocit, když se zadíváte na obraz a v té chvíli jste fascinováni s jakou lehkostí byl namalován? Takový pocit mám, když se podívám na obraz od nadšené autorky Katarína Vik, která vytvořila tento, nejen pro mne, „uklidňující“ obraz.
O jakém příběhu mluvím? Je to příběh z Matoušova evangelia, kdy poté, co Ježíš propustil zástupy lidí, poslal své učedníky na loď, aby přepluli na druhou stranu Galilejského jezera. Sám odešel na horu, aby se v ústraní modlil. Mezitím se na jezeře zvedl silný vítr a loď s učedníky se kymácela ve vlnách. Když se blížilo svítání, zahlédli učedníci na hladině postavu. Vyděsili se a křičeli strachy, protože si mysleli, že vidí přízrak. Ježíš na ně však okamžitě promluvil: „Vzmužte se, to jsem já, nebojte se!“
Petr v té chvíli reaguje „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě.“ Ježíš řekl jen: „Pojď.“
Petr vystoupil z lodi a opravdu začal kráčet po vodní hladině směrem k Ježíšovi. Jakmile se ale Petr přestal soustředit na Ježíše a uvědomil si sílu větru, dostal strach. V ten moment se začal topit. Ježíš okamžitě vztáhl ruku a zachytil ho.
Většinou si všímáme jen toho, jak Petr po pár metrech chůze po vodě zmatkoval, ale mně pořád vrtá hlavou ten okamžik těsně předtím. Ten moment, kdy se rukama pustil okraje lodi a přenesl váhu celého těla na něco, co ho podle všech fyzikálních zákonů nemělo udržet. Loď přeci jenom pořád představuje jedinou jistotu mezi člověkem a hlubinou.
Ostatní učedníci zůstali sedět. Možná byli rozumnější, možná se v tu chvíli hodně modlili. Petr, přestože cítil strach, měl spolu s vírou i odvahu, a v té chvíli, kdy přelézal zábradlí, přestal brát loď jako svou jedinou záchranu.
Víra nám dovoluje dělat často nemožné věci, ale strach a soustředění se na okolní „bouře“, nás táhnou ke dnu.

Noc kostelů, která bude i u nás, nabídne jedinečnou příležitost spatřit nejen tento originál, ale i další díla, která jsou o odvaze vykročit do neznáma, o síle víry a tváři strachu. Přijďte uvidět naději zachycenou v barvách.

15/05/2026

"Odvaha není absence strachu, ale úsudek, že něco jiného je důležitější než strach.“
Tato, z mého pohledu velmi chytrá věta, je připisována Ambrose Redmoonovi, který skončil kvůli autonehodě na vozíku. Když mluvil o tom, že „něco jiného je důležitější než strach“, nebyla to teorie. Byla to každodenní realita člověka, kterému nefungovalo tělo, ale on se rozhodl, že jeho vnitřní svět je důležitější, než smutek z diagnózy.
Většinou si myslíme, že odvaha je stav mysli, kdy strach prostě zmizí. Jenže on tam skoro vždycky zůstává, jako nepříjemný tlak v hrudníku. Redmoonova myšlenka je v tomhle dost osvobozující – říká nám, že je v pořádku se bát. Strach není selhání, je to jen biologický signál. Odvaha začíná až v momentě, kdy si v tom strachu vyhodnotíme priority.
V Bibli kontrast strachu a odvahy vypráví 6.kapitola knihy Soudců. Izraelci byli pod tlakem Midjánců. Ti jim pravidelně plenili úrodu. Když lidé zaseli a vypěstovali obilí, Midjánci přijeli, všechno pobrali a zase zmizeli. Lidé žili ve strachu. I Gedeon měl velký strach. Ve chvíli, kdy ho Bůh povolává, aby byl vůdcem, se Gedeon schovával v lisu na víno, kde potají mlátil pšenici. Na mlácení obilí to bylo úplně nesmyslné místo. Jenže strach člověka naučí dělat zvláštní věci. A právě tam za ním přichází Boží posel, se skoro ironickou větou: „Hospodin s tebou, udatný bohatýre.“ Gedeon v té chvíli vůbec nepůsobí jako hrdina a také se nestane odvážným přes noc. Pořád se bojí. Pořád chce znamení. Dokonce několikrát prosí Boha o potvrzení.
Tento příběh není o člověku bez strachu.
Je o člověku, který se rozhodne udělat další krok, i když ten strach nezmizel.
Ten „úsudek“, o kterém Redmoon píše, je vlastně vědomá volba hodnot.
Právě o tomhle – o hledání věcí, která jsou důležitější než náš strach – můžeme přemýšlet i během Noci kostelů u nás ve sboru koncem května. Odvaha je letos hlavním tématem a tenhle Redmoonův pohled do toho zapadá víc, než se na první pohled zdá.

Zkusili jste někdy místo snahy „přestat se bát“ raději hledat něco, co je pro vás v tu chvíli cennější než ten strach?

08/05/2026

Moje nejstarší 12letá dcera má pro to větu: „To má vibe.“ A já jí dávám za pravdu. Každodenní vytrvalost mi často přijde víc vibe, než jednorázová chvíle, kdy tu naší odvahu vidí i ostatní. Je totiž snadné být hrdinou na pět minut, když vám tleská pár kolemjdoucích. Ale zkusit tu odvahu rozbalit v pátek ráno, když se vám po celém týdnu nechce z postele a čeká vás den plný věcí, které prostě jen musíte odškrtat, to je jiná disciplína.
Vlastně mi čím dál víc dochází, že odvaha má spoustu vrstev a je jasné, že ty nejspodnější vrstvy, jsou ty nejzajímavější. Je to třeba odvaha být k sobě upřímná, když vím, že jsem v hádce přestřelila, a jít to po vychladnutí emocí, napravit.
Nebo odvaha zůstat celkem v klidu, když mě někdo při rozvážení dětí na kroužky nedá přednost na silnici, a bylo by mnohem jednodušší mu to „osladit“ a „vytroubit ho“. V té chvíli bych chtěla být jako Ježíš. Když mu nadávali, on jim to nevracel. Byla to tichá síla někoho, kdo přesně ví, kým je, a nemusí nic dokazovat.
Ta další vrstva odvahy, o které se nepíšou statusy na FB, je pro mě odvaha věřit v dobré konce. Nemyslím si totiž, že by to byl slepý optimismus, ale spíš takové to vnitřní rozhodnutí, že nenechám strach, aby mi diktoval, jak se budu chovat sama k sobě, nebo k lidem kolem sebe. Odvaha pokračovat dál, s laskavostí, mi přijde jako jedna z věcí, kterou můžu trénovat v podstatě neustále.

Právě o těchto různých vrstvách odvahy můžete s námi mluvit i u nás ve sboru, během letošní Noci kostelů, která nás čeká koncem května. Budeme rádi, když se zastavíte, ať už na chvíli, nebo na delší kus řeči. Můžete mluvit s kýmkoliv z nás. Nejen pro náročnější témata bude připraven i náš kazatel Stanislav Lanc, Pastor Standa a také jeho mladší kolega Erik Popovič, který se rád věnuje Hradeckým a Pardubickým studentům nejen vysokých škol, v rámci InriRoad.

07/05/2026

Rodinný propletenec zapsaný v Bibli- Jákob, Lea, Ráchel, aneb když život neběží podle představ.

Připojte se k nám i dnes večer a spolu s Pastor Standa pojďme odkrývat další roky Jákobova života.

Dnes večer 7.5.2026 od 20:00hod.

Odkaz najdete v prvním komentáři pod tímto příspěvkem. 👇

https://www.facebook.com/share/r/14f7AqTaJ4j/

04/05/2026

Ve středu 29.4.2026 v našich prostorách proběhla poslední hodina kroužku Angličtiny pro děti.
"Jsem vděčná za skvělou partu zvídavých dětí, především kluků. Angličtina je bavila, rodiče vyjádřili spokojenost i vděčnost. Díky moc a těším se na další kurz v září!" zavzpomínala lektorka Alenka

21/02/2023

S radostí Vás zveme ...

27/09/2022

První sobota na dočasném místě - ve studentským klubu Mozaika -