Sbor Jana Amose Komenského v Bílé Třemešné

25/08/2026

VÝLET ODKLÁDÁME NA 2. ZÁŘÍ 🤠

23/08/2026

23/08/2026

ZAMYŠLENÍ NAD PÍSMEM Mt 16, 13 - 20
23. srpna 2023

Slovo „mesiáš“ pochází z hebrejského slova [mašiach], přesněji z jeho řecké podoby [messias], které znamená „pomazaný olejem“.

Znamená to v prvé řadě mocnou osobu zasvěcenou svatým olejem k úkolům stanoveným Bohem. Pro nás křesťany je to Ježíš Kristus, což vyznáváme v modlitbách, slýcháváme v kázáních, čteme v Bibli.

Nebylo, není a nebude tomu nikdy jinak, jakkoli si to mnozí mazaní potentáti tohoto věku nemyslí a staví sebe sama na piedestal vševládce. Tito mají ke spasiteli lidstva vskutku velmi daleko.

Vyznat Ježíše jako Mesiáše – jak to učinil Petr není vůbec snadné. Je to to samé jako milovat Boha celým srdcem, celou duší, celou myslí. Apoštol Pavel své posluchače vybízí k životu, který se sám o sobě stane pravou bohoslužbou – to znamená „nepřizpůsobovat se tomuto věku, přijímat Boží vůli, nesmýšlet o sobě výš, než je komu určeno, děkovat za dary, kterých se nám dostává.“.

Ježíšovi učedníci to měli v určitém úhlu pohledu jednodušší než my dnes. Žili s ním, provázeli ho na jeho cestách, poslouchali jeho kázání, na vlastní oči a uši zažívali zázraky, „byli u pramene vody živé“. A přesto se jich Ježíš zeptal, za koho ho pokládají. Jediný Petr dokázal svého Mistra nevnímat rozumem ale duší napojenou na Boha.

My žijeme v rozblázněném světě jednadvacátého století. Podléháme mnoha pokušením, mnohdy ztrácíme naději v lepší příští. Přesto je tu Kristus, díky zázraku zmrtvýchvstání stále s námi. Jeho Láska k nám je nesmrtelná. A za koho máme Ježíše Krista my? Za módní doplněk; za povinnost, kterou jsme zdědili; za amulet do kapsy, který vyndáme ven v čase, kdy nám teče do bot; za škrabošku, se kterou hrajeme divadlo?

Šimon Petr odpověděl: „ Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ To je jediná správná odpověď. Kéž bychom o tom dokázali nejenom číst a mluvit, protože Krista v srdci mít a s Kristem žít život dobra, pravdy a lásky je volba nejsprávnější. Kdo toto vyzná a žije, stává se šťastným a svobodným člověkem.

19/08/2026

Prázdniny ještě nekončí 😉. Babinec znovu vyráží do světa😍.

18/08/2026

5. září si budeme připomínat nejen 95 let od položení základního kamene našeho "husitského kostelíka pod Zvičinou", ale i 400 let od pobytu Jana Amose Komenského v Bílé Třemešné. Tato slavnost bude i jakousi korunovací našich vztahů s místím obecním úřadem v čele s panem starostou Štěpánem Čeňkem a paní místostarostkou Petrou Zivrovou, kterým tímto děkujeme za dlouholetou podporu a těšíme se na další spolupráci.

16/08/2026

ZAMYŠLENÍ NAD PÍSMEM Mt 15, 21 – 28 16. srpna 2026

Naděje.
Poměrně často slýchávám: „A bude hůř“. „A jako proč?“ ptám se. Buď to lidé říkají proto, že se to říká (to znamená, aby raději nevyčnívali z řady) nebo odpoví „No vždyť to sama vidíš“. A následuje negace plný monolog, jak se máme na tom světě špatně.

Naděje je tu od toho, abychom se neutrápili v době, kdy nám není hej. Naděje je tu od toho, abychom se neuplakali v době, kdy jsme zkoušeni životem proti své vůli. Naděje je kotva, která nás drží v rozbouřeném lidském světě.

Mít naději znamená nenechat se strhnout do tmy. Veškeré dění pod nebem má svůj čas – píše se v knize Kazatel – čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat. Jako bychom na to my lidé zapomněli. Po noci přijde den, po bouřce se obloha vždy rozjasní a vyjde slunce – tak to v životě funguje.

Byla to naděje, která zachránila matku nemocné dcery prosící Ježíše o pomoc. Nenechala se odradit, šla si za svým plna odhodlání a víry a pomoci se jí dostalo. Ježíš je tu pro každého bez výjimky, jen jednoho je třeba – jak říká prorok Izajáš na adresu cizinců: dodržujte právo, jednejte spravedlivě. Příběh Syrofeničanky – pohanky z okolí Týru a Sidónu je ukázkou pevné víry, pokory a odhodlání.

Každé setkání s Kristem je ujištěním o tom, že Bůh je naším spojencem, tím, kdo pomáhá – ne tím, kdo s uspokojením registruje naše neúspěchy. Bůh je skutečně přítelem a ne protivníkem, který nás ohrožuje. V naší společnosti si lidé zvykli na hojnost a blahobyt a za žádnou cenu z toho nechtějí slevit, spíše naopak. Vše, co omezuje jejich touhy a potřeby pak vnímají jako brutální nespravedlnost vůči své osobě.
Naděje je základ lidského života bytí. Naděje, že Láska Kristova s námi je a zůstane na věky.

15/08/2026

Náš sbor se ocitl v hledáčku milovníků architektury 🏫⛪️🥰. Dnes nás navštívila početná skupinka pod vedením pana Sátranského ze Dvora Králové n/L.. Je nám ctí a potěšením, že se o husitský kostelík pod Zvičinou lidé zajímají. 😇❤️

09/08/2026

ZAMYŠLENÍ NAD PÍSMEM Mt 14, 22 - 33
9. srpna 2026

Pokud o vás vaše okolí ví, že věříte v Boha , pokud žijete s Bohem a držíte se daných životních hodnot, pak jste se patrně v životě setkali s různými negativními reakcemi. Mohl to být výsměch, pohrdání, pochybování, znevažování.
Od jaktěživa světu víra vadí.
A Ty, kteří se považují za ateisty, naše víra často přímo irituje. Proč? Víra přináší do duše člověka klid, vyváženost, toleranci, řád, Lásku k druhým a to zcela nejde do not ZLU, které nám dnes vládne.
Tak zvaný moderní lidský svět je čím dál plnější agrese v různých formách. Čím hlasitější a ostřejší tím lépe – prý. Kam se podíváte, tam je násilí a vřava.
V první knize Královské Eliáš prchá od Jezábel, která ho chce usmrtit, a v síle tajemného pokrmu se dostává k Chorebu, k místu, kde se Mojžíš setkal s Hospodinem. Na této hoře se Eliáš setká s Hospodinem novým způsobem: zatímco předtím ho poznal skrze mocné skutky, především „oheň“ při střetu s Baalovými proroky, nyní jej potkává v tichu. Eliáš tak musí překročit svoje schémata představ o Bohu a přijmout tento nový projev Boží přítomnosti.
Ticho. Jak „dozrávám“ 😉 (ano stárnu) mám ticho čím dál víc raději. Nerozporuji možnost setkání s Hospodinem v rozpáleném kotli „brutálního asfaltu“ v Josefově (festival tvrdé muziky, kde je in černá barva, lebky, zkřížené hnáty, hákové kříže), protože v Bohu je možné vše. I Eliáš však – jak je psáno výše – překročil, přehodnotil svoje představy a Boha – tedy Lásku poznává v tichu.
Ticho a klid přináší do života učedníků i sám Ježíš.
Naše životy jsou jako rozbouřené moře a lidstvo samo se v podstatě dobrovolně řítí do zkázy.
A přijdou chvíle, kdy za vámi – ano i za Tebou – přijde hledající, nešťastný člověk, kamarád, so**ed a je rád, že Tě má a ví, že jsi věřící a přesto přijde. A my jsme tu od toho – jsme solí a světlem – zprvu iritující – později pomáhající. Chraňme si vzájemně víru, buďme si vzájemně oporou. Protože nás samotné Ježíš z rozbouřeného moře vytáhl je naší povinností i radostí nabídnout víru – záchranný kruh všem okolo, kdo o to stojí.

06/08/2026

UŽ ZA MĚSÍC 😇