01/02/2026
Pravděpodobně to znáš. Tu a tam potřebuješ vyčistit svou e-mailovou schránku od nejrůznějších nánosů, aby nezapadly právě ty tolik důležité zprávy. Tolik reklamních sdělení, odebíraných newsletterů, které tě vlastně už vůbec nezajímají. Trvá to dlouho, než se tím člověk probere. Ó, jak tuto činnost nesnáším. Taková ztráta času. No.... opravdu? Možná je vážně už na čase skutečně se zamyslet nad tím, čemu svou pozornost již dál nechci věnovat a odhlásit odběr. A možná nejenom e-mailů…
Jak jsi na tom, milá přítelkyně? Máš ve svém životě nějaké nánosy, které Tě brzdí, jsou Ti přítěží? Možná jsi jako já máma malých dětí a najít si čas na srovnání svých myšlenek je pro Tebe výzva. Proto vstávám pokud možno časně ráno před dětmi a manželem. Je to jediný čas, kdy mám skutečný klid, protože všichni ještě spí. Tolik potřebuji být tu a tam sama a přemýšlet. Ideálně každý den. Neumím jet jako autíčko na setrvačník. Možná je to jednodušší proto, že večer již s dětmi odpadám únavou a kolem třetí ráno se cítím odpočatá. A tak vylezu z postele. Možná existuje něco, co mi právě teď Bůh chce říct. V tichu, které nic neruší. Povzbudit mě, dodat odvahy, zvědomit si něco. Častokrát i skrze druhé lidi, které mi posílá do života. Ano, někdy je člověk tak unavený, že si rád pospí. To je v naprostém pořádku. Děti totiž primárně berou. A abys mohla dávat, potřebuješ sama čerpat, jinak to nefunguje.
Když jsem celý měsíc leden přemýšlela nad tím, co chci vidět v letošním roce já, bylo by to více rovnováhy. Rovnováha v dávání a braní, rovnováha v příjmech a výdajích, rovnováha v pozornosti lidem kolem sebe a sobě samé. Několikrát jsem byla v pokušení konečně už něco do těch kolonek napsat. Moci si to odškrtnout a jet dál. Ale pokud si chce člověk nastavit ty správné cíle, které budou zároveň reálné, vyžaduje to nějaký čas. Čas, kdy si kladu poctivě otázky. Protože nejde o to nacpat do už tak plného rozvrhu další povinnosti a ještě více se zahltit. Jde o to, že pokud něčemu řeknu své ano, něčemu jinému musím nutně říci NE! A to dost důrazně. Potřebuji se zamyslet, co mi vlastně žere můj čas, kde se ztrácí? Co potřebuji opustit nebo dělat jinak? Co je důležité. A pak si to zapsat a začít podle toho jednat.
Možná se Ti nepovedlo stanovit si naprosto konkrétní cíle pro oněch 7 oblastí života, o kterých byla řeč minule ve smyslu, budu dělat to a to… Ale pokud jsi o tom začala přemýšlet, už to je krok kupředu! Já jsem si zvědomila, že potřebuju:
1. V průběhu dne být v kontaktu se svým prožíváním. Potřebuji se více sebe sama ptát: „Co právě teď potřebuješ?“ Na co poukazují tvoje emoce? Modeluji tak svým dětem a partnerovi, že něco prožívat a mít potřeby je naprosto v pořádku. A možná jim i pomoci si dané emoce pojmenovat.
2. Čerpat, abych mohla dát. Potřebuji se vrátit k činnostem, které mi pomáhají dobít baterky. Procházka v přírodě není luxus, je to nutnost. Když se budu starat o své tělo, moje tělo se bude moci lépe starat o druhé. Moje děti mě budou potřebovat ještě dlouho. Kolem nás je mnoho potřeb. Moje tělo je chrámem Ducha svatého.
3. Potřebuji více jen tak být. Pozorovat. Spočinout. Jsem lidská bytost (being), ne automat na odvedené úkoly.
4. Potřebuji říct NE všem odčerpávačům síly, radosti a pokoje (Možná uklízet pokaždé, když Tvoje ani ne dvouleté torpédo prosviští bytem a rozhází, na co přijde, není úplně dobře využitý čas, nebo? A taky možná bude na čas potřeba vypnout zprávy, pokud tě dění ve světě i u nás vyvádí z rovnováhy. Můžu.
5. Možná teď potřebuji omezit další iniciativy a spíše využívat zdrojů, které už mám (knížky, semináře, na kterých jsem už byla). Stihla jsem to vůbec vstřebat? Rozvíjet to, do čeho jsem se pustila a být v tom věrná.
6. Může to znít jako paradox, ale potřebuji se učit nechat se vyrušit. Právě tehdy ke mně může mluvit Bůh. Protože Boží plány jsou lepší, než ty moje.
No a především
7. Potřebuji si pravidelně číst Bibli a modlit se. Prostě jen tak být se svým nebeským Tátou. Více Ho poznávat, učit se mu více důvěřovat. On má řešení. On je Bůh. Pro Něho není nemožné naprosto nic.
Jak to máš Ty? Chceš se podělit? A můžu Tě v tvém úsilí podpořit třeba modlitbou? Modlím se, ať jsi požehnaná!
P.S. O umění nechat se vyrušit sdílím odkaz na kázání, které měl před nedávnem Zoltán Edés, a které mě hodně oslovilo. Pokud jsi nezaregistrovala, velmi doporučuji! Mně to zásadním způsobem otevřelo oči.
https://www.youtube.com/watch?v=xCl2LpLH5Po (od 32.minuty)
