Baptisté Aš

07/09/2026

📻 Děkujeme Český rozhlas Vltava

Děkujeme Českému rozhlasu Vltava za odvysílání nedělní bohoslužby z našeho sboru v Aši v přímém přenosu.

🙏 Velké poděkování patří také technikovi Českého rozhlasu, který celý přímý přenos zajišťoval – za jeho profesionalitu, vstřícnost a skvělou spolupráci při přípravě i během samotného vysílání.

Jsme rádi, že se díky Českému rozhlasu mohla bohoslužba z Aše sdílet s posluchači z celé republiky a přinést povzbuzení i těm, kteří s námi nemohli být osobně.

🎧 Nestihli jste přímý přenos?
Celou bohoslužbu si můžete poslechnout ze záznamu zde:

Káže kazatel Alois Boháček.

07/09/2026

⛺ TÁBOROVÉ ODPOLEDNE PRO DĚTI
📅 12. září od 13:00 do 18:00
📍 Sraz u modlitebny, Bratrská 40, Aš
👧🧒 Pro děti od 6 do 13 let

Čekají nás písně, hry, sport i angličtina s rodilými mluvčími z USA. Připravená bude také svačina.

Vstup je zdarma.

Těšíme se na vás!

03/09/2026

Vážení a milí, každý, kdo si čtete i dnes tyto řádky, buďte požehnaní. Ať i následující slovo vás posílí na cestě za Pánem.

Tak ani žádný z vás, kdo se nerozloučí se vším, co má,
nemůže být mým učedníkem.
Lukáš 14:33

Vypráví se o tom, že když Julius Caesar přistál na březích Británie se svými římskými legiemi, rozhodl se k odvážnému kroku, který měl zajistit úspěch jeho vojenského tažení. Nařídil svým mužům, aby pochodovali na okraj Doverských útesů a dal rozkaz, aby se podívali na vody pod sebou. K svému úžasu spatřili, že všechny lodě, na kterých přepluli průliv, jsou v plamenech. Caesar tak úmyslně odřízl každou možnost ústupu. Když se teď jeho vojáci nemohli vrátit na pevninu, nezbývalo jim nic jiného než jít kupředu a dobývat! A přesně to také udělali.

Už je, jak víte, po prázdninách a nastává nám všem nový školní rok. A to nejen těm tělesným žákům a studentům, ale i všem nám, následovníkům Ježíše Krista. Ne, že bychom během prázdnin měli v tomto směru nějakou úlevu, ale na začátku nového školního roku je zapotřebí tzv. "oprášit" naše duchovní povinnosti. A to mimo jiné i v duchu výše uvedeného příkladu.

Pán Ježíš v našem výše uvedeném textu Bible naznačuje svým učedníkům podobný způsob smýšlení. Prohlásil, že Jeho následovníci musí zlomit všechna pouta, která je oslabují nebo jim brání v tom, aby se cele vydali Jemu. Když Ježíš mluvil o nenávisti k otci, matce, ženě, dětem, bratrům a sestrám, nemyslel tím, že bychom ty své milované měli doslova nenávidět. Také nemínil, že bychom se měli vzdát všeho hmotného jmění, chceme-li Ho následovat. To, co myslel, je následující: Žádná OSOBA, ani VĚC, by neměla mít přednost před NÍM! Řečnické obraty o rodině a majetku Ježíš použil právě proto, že jim Židé jeho doby moc dobře rozuměli. A věřím, že ani nám dnes nejsou úplně cizí. A tak si i pro tento nový školní rok zapamatujme: Naše láska k rodině a majetku, by měla být jako nenávist ve srovnání s naší láskou ke Kristu. Pokud tomu tak není, pak musíme už dnes začít "pálit lodě".

Alois Boháček

26/08/2026

26/08/2026

Milé sestry, bratři, přátelé, i když se léto pomalu ale jistě blíží ke svému konci, Boží milost přetrvává. Dovolte mi ji i dnes využít mimo jiné k následujícím několika řádkům.

Každá nepravost je hřích... 1 Janův 5, 17

Dočetl jsem se, že před několika lety jedna rozhlasová společnost ve Finsku vyhlásila soutěž, o co nejvíc synonym, která je člověk schopen vymyslet. První místo získal soutěžící, který našel 747 synonym pro opilost. Jeden z tehdejších vězňů, který se též zaměřil na slovo "opilost", vymyslel 678 synonym a získal tak druhé místo. Další soutěžící, který se umístil na třetím místě vymyslel 203 synonym pro slovo "lež". Jiný muž zase dokázal nahradit slovo "krást" 170 dalšími synonymními náhražkami. Byla to vskutku zajímavá soutěž. Tedy, není to nic špatného, když používáme synonyma. Má se za to že spisovatelé mají knihy synonym a používají je dost často.

Problém ovšem nastane pokud zkoušíme nahrazovat "HŘÍCH" jiným slovem. A že k tomu nemáme daleko víme všichni. Dost často máme tendenci hříchu, který se vyskytne v našem životě, říkat chyba, přešlap, klopýtnutí, slabost, výsledek okolnosti, nebo vlivu prostředí, či dokonce v poslední době jako nemoc. Nicméně porušení Božího svatého zákona je hřích a nesejde na tom, jak ho nazýváme. Hřích jako takový ničí naši cestu s Bohem. Hřích nás nutí "chodit v temnotě" místo "ve světle" (1.Jana 1,6-7). Jenom když vložíme do slova hřích to, co doopravdy znamená, a sice BEZBOŽNOST, můžeme dosáhnout daru odpuštění. Apoštol Jan v 1. Jana 1,9 píše: Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti. A tak nezapomeňme: Jako křesťané musíme přestat užívat synonymy pro hřích a označovat ho tak, jak ho nazývá Bůh. Jedině tak naše obecenství s Bohem může být po našich pádech do hříchů obnoveno.

Alois Boháček

12/08/2026

Milé sestry, bratři, přátelé, i dnes si dovoluji zaslat vám následující řádky, které vycházejí ze starozákonního slova proroka Izajáše. Kéž vás potěší.


Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli:
"Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě TVÝM JMÉNEM, jsi můj.
Izajáš 43:1

JMÉNO! Hodně důležitá „věc“ v životě člověka, že? Ale přesto něco tak křehkého a pomíjitelného. Například malé miminko své jméno nezná, i když ho má. O něco později ho neumí vyslovit a už vůbec ne napsat. A když člověk zestárne a dostaví se demence, i když své jméno znal, opakovaně ho během života vyslovil a napsal, už si na něj ne a ne vzpomenout. Kromě toho i ta nejzvučnější jména dost často upadají v zapomnění. Však kdo z nás známe jména svých dávných předků? A vůbec, kdo ještě zná zvučná jména miliónů Řeků, Římanů nebo Egypťanů, byť byla některá z nich vytesaná do kamene? I jejich památka dávno pominula.

Ano, jména pomíjejí a jsou zapomínána – avšak Ježíš Kristus, Boží Syn, nezapomíná! Nikdy už nezapomene jména těch, kteří Mu skutečně náleží. To jsou ti, kteří Mu vyznali své viny a kteří Ho přijali za svého Pána a Spasitele! Pro ně platí: „Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.“ (Jan 10,3–4). Stejně tak slova z Izajáše 43,4: „Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval…“

Ale jak dopadnou ti, jejichž jména nezná? Ti, kteří o Něm nechtějí nic vědět? Jim jednou řekne: „Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne!“ (Mat. 7,23). Jinými slovy: Budou vydáni zapomenutí. Zůstanou Bohu neznámí. Jer. 17,13b: „Ti, kdo se ode mne odvracejí, jsou zapsáni v zemi stínů, protože opustili zdroj živých vod, Hospodina.“ Jak hrozné!
A tak se nabízí otázka: Je moje jméno zaznamenáno v KNIZE ŽIVOTA? Jestliže ano, pak jsem v bezpečí „ovčince“ toho Dobrého pastýře. Ukrytý v lásce a péči Spasitele Ježíše Krista. Jestliže ne, dnes je ten nejlepší čas se k Němu obrátit, aby tam to moje jméno mohl zapsat. On to rád učiní.

Alois Boháček