03/06/2026
Buďte pozdravení, milí přátelé, bratři, sestry, spolupoutníci do nebeského Kanánu. Ať je nám níže uvedený článek k požehnání.
Je snadnější říci "odpouštějí se ti hříchy", nebo říci "vstaň a choď"?
Matouš 9:5.
Pán Ježíš jednoho dne přicházel do svého města, když k němu nějací lidé přinesli ochrnutého muže ležícího na lůžku. Na základě víry těch, kteří ho přinesli, čteme, že Pán Ježíš řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli synu, odpouštějí se ti hříchy." Jinými slovy: "Jsi na správném místě. Tvoji známí tě přinesli k tomu, kdo má potřebnou moc s tvým životem něco udělat. Tvé hříchy jsou právě v ruce Spasitele, který je odpouští." Jenže nikdo z těch, kteří kolem byli a tato slova slyšeli, nad Ježíšovým skutkem nejásá. Oni si totiž přišli pro jiné zdraví. Znalci zákona, kteří toho byli svědky, Ježíšovo vyjádření dokonce vyhodnotili jako rouhačský čin. Ježíš jim proto pokládá otázku, která dodnes v životech mnohých lidí zůstává nezodpovězená. A sice: Co je snadnější? Odpustit hřích, nebo postavit chromého na nohy? Jinak řečeno: Které zdraví je snadnější a také důležitější člověku zařídit? Tělesné nebo duchovní? Odpověď nedostal. Svou práci ale dokončil. V Božské autoritě nejprve odpustil ochrnutému člověku hříchy a následně ho postavil na nohy.
Co dnešní doba? Zdá se, že pořadí dnešního světa je stále obrácené. Lidé si přichází k Pánu Ježíši pouze pro to tělesné zdraví. Pro zdraví s malým "z". Z Pána Boha si nejeden člověk udělal "berličku", o kterou se opírá. Jistě i to je důležité, ale ne prvořadé. Pán Ježíš i dnes přichází do "tvého města" proto, aby ti dal zdraví s velkým "Z"! A to je odpuštění hříchů a věčný život. Člověku je uloženo jednou umřít (Žid.9,27). A z toho vyplývá, že i kdybys byl tisíckrát Bohem během svého života uzdraven, jednou stejně onemocníš a zemřeš. Duchovní zdraví ale jde až za HROB. Už jsme všichni vlastníky zdraví s velkým "Z"?
Alois Boháček