století, v roce 1837 byl ještě rozšířen. Na ploše 3163 m² je dochováno kolem 300 náhrobků, z nichž je mnoho barokních a klasicistních. Nejstarší pocházejí z roku 1759. Podle jiných údajů mezi vesnicemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy je hřbitov již z r. 1732. Dle katastru nemovitostí (parcela 208) je historickým vlastníkem Izraelské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí a současným vlastníkem památky je Židovská obec Teplice. Rozloha hřbitova - bývalého pohřebiště – je 3163 m² (více než místní hřbitov - 1361 m²). Na mnohých pískovcových náhrobcích je původní hebrejské písmo. Je doplněno symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na dalších je doplněno o základní informace v latince. Nejmladší, často již žulové náhrobky, jsou čitelné celé. Například náhrobek Evy Pollakové z Vel. Hořešovic z roku 1907, nebo Aloise Poppera, řezníka z Vraného z roku 1906. Jsou zde pohřbeni lidé ze Slavětína, Hořešovic, Vraného a dalších obcí v širokém okolí. Z čitelných nápisů lze zjistit, že se zde pohřbívalo naposledy ve třicátých letech 20. století. Podle historických map vedla ke hřbitovu cesta od Vrbna nad lesy směrem ke křížku u železniční trati. Ta byla zrušena v rámci scelování lánů a další zemědělské činnosti. V současné době jediný možný přístup od Hřivčic končí u židovského hřbitova. V regionu Perucko byla po roce 1918 místní židovská komunita natolik integrovaná do většinové společnosti, že mnozí její příslušníci byli pohřbíváni také na obecních hřbitovech, čímž význam tohoto pietního prostoru klesal. Během 2. světové války (po šoa) tato komunita prakticky zanikla. Po roce 1939 se o bývalý hřbitov nikdo nestaral a postupně zpustl. Hroby a náhrobky však byly vykrádány jen ojediněle. Koncem 20.století byl hřbitov ve zuboženém stavu, náhrobky pokácené a zarostlé křovím. O rekultivaci židovského hřbitova se pokusila v roce 2000 Apoštolská církev Chomutov, misijní stanice Černčice ve spolupráci s Církví československou husitskou, náboženskou obcí Peruc (informoval např. Lounský Press 13.4. 2000, ročník 5, číslo 15). Na 60 let neudržovaném hřbitově začali s odstraňováním křovin. Tato aktivita však skončila a v roce 2008 byl hřbitov opět zarostlý. Na základě reportáže na internetových Peruckých stránkách v roce 2008 se o obnovu hřbitova začala zajímat Židovská obec Teplice. Podařilo se domluvit spolupráci s občanem Peruce, který během jednoho roku dokázal hřbitov téměř vyčistit od většiny náletových dřevin. Tato spolupráce pokračovala i v letech 2009 a 2010. Byly vykáceny některé suché stromy a průběžně sekána tráva a likvidovány nálety. V současné době projekt Rekultivace Židovského hřbitova u Hřivčic realizuje Husův sbor na Peruci za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu a Úřadu práce Ústeckého kraje. V rámci I. etapy projektu se znovu postavilo více než 30 zachovalejších náhrobků, byla průběžně rekultivována a udržována zeleň. Dále byla na hřbitov umístěna informační cedule o historii židovského hřbitova a do nedalekých Hřivčic byly umístěny směrovky informující návštěvníky regionu o existenci této památky. Cílem projektu je též upozornit veřejnost na nutnost tolerance, rasové a náboženské snášenlivosti. Obnova hřbitova umožní toto memento zachovat i pro budoucí generace tak, aby tyto hrůzy neupadly v zapomnění.
