26/05/2026
KALENDÁRIUM FARNOSTI LANŽHOT #33 (26.5.2026)
26.5.1863 – zemřel bývalý farář Pavel Příhoda (163. výročí)
Patrně nejvýznamnější lanžhotský farář se narodil 7.4.1782 tehdy ještě v hornouherské Skalici. Vysvěcen byl r. 1805, a poté působil jako kaplan v Kostelní Myslové na Vysočině (1805–1807). Pak se přesunul jako kaplan do Břeclavi a po dlouhých 11 letech se r. 1818 stal lokálním kaplanem v Mikulčicích.
Do Lanžhota přišel jako nástupce zesnulého Antonína Bílečka. Za dobu téměř 34 let jeho působení signifikantně narostl počet návštěvníků bohoslužeb, a tak vytrvale usiloval o rozšíření kostela. R. 1826 pořídil nové varhany od mikulovského varhanáře Franze Gescheho a r. 1838 založil domácí protokol (Protocollorum Domesticum), nejvýznamnější zdroj informací o kněžích, kteří v Lanžhotě dříve působili.
Nejhoršími událostmi jeho působení byla lokální epidemie cholery v r. 1831, kvůli které hrozilo celému Lanžhotu vypálení (aby zastavilo šíření nákazy do dalších obcí panství) a dva velké požáry obce v srpnu 1850. Z důvodu nadměrného počtu úmrtí v krátkém časovém sledu za sebou, v době, kdy cholera udeřila nejsilněji, byly oběti pohřbívány také na „Mikšíkově“ farní zahradě. Z kapacitních důvodů pak došlo k přesunu hřbitova právě do těchto prostor.
Jelikož se tento plán za jeho působení nepodařilo realizovat, odkázal farnosti Lanžhot ze své pozůstalosti 14 000 zlatých k účelu stavebních úprav. Tyto peníze byly uloženy v brněnské bance, kde se postupně úročily, takže když se v 90. letech 19. století konečně přistoupilo k přestavbě, k dispozici byla suma daleko vyšší.
Od srpna 1853 byl penzionovaným farářem lanžhotským na odpočinku v Břeclavi. V sousední farnosti nakonec strávil ještě téměř deset let, než v květnu 1863, v roce Cyrilometodějského milénia, ve věku 81 let zemřel. Byl velkolepě pohřben
29. května t.r. v Lanžhotě a památný kříž s jeho jménem se na hřbitově nachází dodnes.
26.5.1904 – přišel farář Antonín Štourač (122. výročí)
Rodák z Vysočiny Antonín Paduánský Štourač celý svůj aktivní kněžský život strávil na jižní Moravě. Ve 3. ročníku alumnátu byl IV. viceprefektem, ve 4. ročníku pak I. prefektem. Od vysvěcení působil téměř 11 let jako kaplan v Břeclavi, poté po 30 let vykonával funkci faráře v Lanžhotě. Jeho o 10 let mladší bratr Alois byl rovněž knězem.
Za jeho působení si farnost i městys prošly velkými událostmi. V letech 1909, 1913, 1927 a 1933 se uskutečnilo udílení svátosti biřmování, v r. 1912 první moderní lidové misie, r. 1913 došlo ke svatokrádeži (podle záznamu z domácího protokolu), r. 1916 lanžhotská výměnkářka Anežka Kyclová darovala farnosti dodnes existující sochu sv. Anny, r. 1922 vznikla v Lanžhotě železniční stanice. Vystřídalo se zde 13 kaplanů.
V půli r. 1934 odešel do důchodu. Zamířil do Brankovic, kde byl tou dobou farářem zmiňovaný rodný bratr Alois. Zemřel v lednu 1944 ve věku 76 let.
Podobizny jsou přebrány z díla "Galerie kněží brněnské diecéze – břeclavský děkanát" od autora Aloise Mikysky (ze 70. let 20. století).
