Husův Sbor Královo Pole

23/06/2024

06/05/2024

„Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo.“

Někdy můžeme slýchat zvláště od některých křesťanů: „Přijal jsem Ježíše do svého života!“ Nebo naopak: „Přijmi Ježíše jako svého Spasitele!“ Jakoby záleželo jen na nás zda jej přijmeme, nebo ne. Ano, osobní rozhodnutí pustit Krista do svého života je jistě důležité, ale to, zda Bůh chce a jakým způsobem abychom byli jeho, záleží výhradně na něm. A odvažuji se také tvrdit, že pokud člověk nedostane v lidském společenství dar víry, může to být i záměrně proto, aby se víra nakonec ukázala nepostradatelnou. Spasit a zachránit člověka pak může Bůh jakýmkoli způsobem a není k tomu nutná podmínka křtu, veřejného vyznání, nebo příslušnosti k nějaké církvi, nebo náboženství. Ano, takového Boha budu vždy vyznávat a děkovat mu za jeho projevené milosrdenství bez podmínek a hranic.

Ale máme nést ovoce. A nemá to být ovoce sezónní, ale trvalé. To, zda jím bude samozřejmě ukáže čas. Snažme se, neboť právě snaha bude mírou, podle které budeme posuzováni. Ona sama má pak vést ke zcela obyčejné věci. Být dobrým člověkem. V tom jsou všechna přikázání i proroci. V tom je střed a srdce onoho vyvolení, jehož ovocem jsou dobré skutky.

29/04/2024

Ještě jednou ze včerejšího večera chval... Další večer proběhne 26.5. tentokrát z kapelou EFOD. Mládež ze Slova života pak znovu přivítáme v Krpoli v měsíci červnu... Těšíme se :-)

22/04/2024

Medvědí služba, Pastýř a ovce – zamyšlení nad evangeliem 3. neděle velikonoční dobrého Pastýře
„Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.“
Věta z evangelia, která v historii připravila mnoha lidem těžký úděl. Špatně pochopena stala se prostředkem pro násilnou unifikaci a zároveň selekci na ty, kteří jsou členy stáda a ty, kteří jimi nejsou. Zásadně nepochopena určovala vztah a následné invazivní jednání k lidem, kteří jsou součástí jiných kultur, konfesí či náboženství, na: musíme přivést, zachránit, spasit. Jako bychom si nevšimli, že Ježíš neříká: Musíte přivést, ale „musím přivést“. Hovoří tedy výhradně a jen o sobě. Naše invence totiž někdy byla a stále i je spíše „medvědí službou“ a tak tomu, kdo je Cesta, někdy v cestě stojíme. A nejen to. Ovce, které nejsou v ovčinci, končí námi mnohdy rozsápané u jeho ohrad ještě dřív, než stačí vstoupit do Jeho společenství. A to díky nám. Strašíme, rozdělujeme, soudíme, dáváme podmínky a když se nám ovečky nedaří přesvědčit, řekneme: „Jsi ztracen, není ti už pomoci.“
Dobrý Pastýř je ale jiný. Jeho ovce znají jeho hlas a jdou za ním. Navzdory všem ohradám a ovčincům. Přes všechny jinakosti, orientace i mnohosti jsou všechny ovečky jeho. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jednu dávnou píseň:
„V dálce slunce se zdráhá světlem polít ospalou zem. Vím, čeká první i pátá ovečka, nový zas den. Můj otec mi říká, jsi syn můj, tvé proto ovečky jsou, otevři ohrady, ať volně za Pánem svým vyběhnou.“
Amen

22/04/2024

Mrkněte na česrstvou reportáž na ČT2 :-)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1098528273-krestansky-magazin/324298380040007/

14/04/2024

Zamyšlení při druhé neděli velikonoční

Přes všechno, co je pravdivé, krásné a spirituálně bohaté na velikonočním příběhu, musíme také myslet na ty, kterým se toto vyprávění může jevit jako dávná legenda nebo pohádka. Povelikonoční poselství sv. Pavla, který hovoří o univerzalitě Kristova zmrtvýchvstání, nám však tuto naraci posunuje zcela jinam. „Všechno a ve všem je Kristus.“

„V křesťanství jsme udělali jednu velkou chybu.“ Říká ve své knize Univerzální Kristus spisovatel Richard Rohr: „Stvořitelovu přítomnost jsme omezili na jednu lidskou manifestaci, na Ježíše. Tento selektivní pohled měl pro historii a lidstvo nesmírně ničivé důsledky. Svět se pokládal za cosi profánního, jakousi náhodu či kulisu, která má sloužit jen jako pozadí určitého dramatu. Jakoby nám takový pohled říkal, že je nemožné abychom posvátno cítili uvnitř toho, co nás obklopuje, prázdného světa, či nahodilého univerza. Tento způsob nazírání však v nás jen vyvolává pocit oddělenosti, soupeřivosti a snahy se nadřazovat a ne usilovat o širší okruhy spojení.“

Náš Bůh se však inkarnuje do stvoření od počátku světa. V listu Židům čteme: „Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků. V tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu…“ Jsem přesvědčen, že toto „mluvení“ není a nebylo výsadou, či nárokem národa Izraele. Takováto jistota není jen nějakým bezduchým unitářstvím, nebo panteismem, ale vírou, která mě vede k přesvědčení, že Bůh nikde nechybí, není ničím a nikým limitován či omezen. Logos spermatikos – semena Slova se postupně vylévala na celé stvoření ve všech epochách a dějinných situacích a působila mnohdy skokový posun lidského vědění a nazírání univerza. Celý svět i příroda přímo křičí a provolává slávu tomuto postupnému procesu transformace, která nevyvrcholila jen narozením, smrtí a vzkříšením Ježíše Krista, ale pokračuje životem každého člověka na této zemi. Velikonoce a vzkříšení jsou jen potvrzením této skutečnosti, která nás jasně vede k tomuto pavlovskému úsudku: Kristus je skutečně všechno ve všem! Amen.

Jan Jonáš Zaplatil - farář v Brně - Králově Poli

04/04/2024

28. 4. ve 20:00 - Srdečně zveme všechny duchem mladé... :-)